K požáru hasiči zamířili před čtvrtou hodinou ranní. Při jejich příjezdu již hořela střecha domku. Při průzkumu místa a zjišťování podrobností majitel veliteli zásahu sdělil, že se v hořící budově nachází krokodýl nilský.

"Jedná se o třímetrový živý exemplář, který se volně pohyboval v přízemí objektu o rozměrech zhruba pět krát čtyři metry," přiblížila mluvčí Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje Lucie Balážová.

Kvůli vlastní bezpečnosti museli hasiči práce přerušit. Protože nevěděli, kde a v jakém stavu se zvíře nachází, silně zakouřený prostor nejprve odvětrali. Plaza pak lokalizovali pomocí termokamery.

Náročné přesunutí zvířete

Na místo byli přivoláni odborníci k odchytu zvířete. Těm hasiči prostor částečně vyklidili.

"Krokodýl byl odborně odchycen pomocí lan a přemístěn do garáže. Požár jsme lokalizovali před nalezením zvířete, po jeho odchytu jsme hasební práce dokončili," dodala mluvčí Balážová.

Krizovou situaci pomohli vyřešit zaměstnanci Zoo Olomouc.

„Krokodýl představoval vysoké riziko pro zasahující jednotky hasičů. Pohyboval se v nevyhovujícím chovatelském zařízení. Bylo potřeba jej z důvodu bezpečí co nejrychleji přesunout do přilehlé garáže, kterou požár neohrožoval,“ popsal Milan Kořínek ze Zoo Olomouc.

„Snažili jsme se tedy v co nejkratším čase zajistit bezpečí hasičům a současně se postarat o bezpečí zvířete. Krokodýla jsme na hlavě opatřili smyčkou a přesunuli," dodal.

Prověří se legálnost chovu

Na místě zasahovali i policisté. Zůstali do ohledání místa požáru a celý případ dále dokumentují.

"Protože v České republice není obvyklé chovat třímetrového krokodýla, podáme podnět na Krajskou veterinární správu pro Olomoucký kraj, aby legálnost tohoto chovu prověřila," sdělila policejní mluvčí Tereza Neubauerová.

Zoo avizovala, že se případně krokodýla ujmout nemůže, neboť pro jeho chov nemá kapacitní možnosti.
Příčinou požáru byla podle vyšetřovatele nedbalost. Škoda podle předběžných odhadů dosahuje devadesáti tisíc korun.

Krokodýl nilský  Krokodýl nilský zvedá hlavu s mohutnými čelistmi z afrického veletoku. Prastaré rčení mu přičítá pokrytectví, protože slzí při požírání svých obětí.Krokodýl nilskýZdroj: Archiv
Obává se ho téměř každé zvíře a neméně ostražitý musí být i člověk. Krokodýl nilský náleží k největším a současně nejagresivnějším druhům krokodýlů. Může dorůstat až do šestimetrové délky a vážit jednu tunu.
Tento druh se vyskytuje na většině území Afriky a v Izraeli. Je vázán na vodní plochy, především řeky a jezera, k životu mu ale stačí i rozsáhlejší bažina. „Žije samotářsky, samci jsou teritoriální. Zejména v období páření, které probíhá ve vodě a samci u něj hlasitě řvou, neváhají napadat jiné krokodýly,“ představovala druh mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská.
Před líhnutím mláďat samice na břehu vyhrabe jámu, do které podle své velikosti a kondice naklade až 100 vajec. Poté jámu zahrabává. Tlející materiál rostlinné hmoty v jámě uvolňuje teplo a plní funkci inkubátoru. „Po vylíhnutí mláďata přivolávají matku kvákavými zvuky, podobným kachním. Samice jim pomáhá vyhrabat se z jámy a často je v tlamě odnáší do vody. K odpočinku si vyhrabávají pod břehem až 10 metrů prostorné nory,“ uvedla mluvčí.
Zvířata spolu komunikují prostřednictví pestré škály pachů i zvuků, s poměrně širokým hlasovým repertoárem. Nejaktivnější jsou za soumraku, kdy také zpravidla loví. Při útoku se dokáží vymrštit z vody do výšky až dvou metrů.
„Krokodýl nilský je trpělivý lovec. Dovede ležet bez pohnutí dlouhé hodiny a čekat na neopatrnou kořist, která se přijde napít k vodě. Aby se udržel pod hladinou, polyká drobné kameny, které tlumí nadnášení vody. Stisk jeho čelistí je obrovský,“ popisovala Gronská.
Skladba potravy se mění v závislosti na věku a velikosti krokodýla. Mláďata loví převážné hmyz, starší zvířata výhradně ryby, dospělcům padnou za kořist velké ryby, ale i velcí savci - slůňata, žirafy, antilopy, prasata, pakoně, lvi. Menší kořist krokodýl usmrtí stiskem čelistí, větší savce obvykle stáhne pod hladinu a utopí. Větší úlovek často ukládá do spleti rostlin a kořenů, nebo v norách pod podemletým břehem, kde ho konzumuje několik dní.
„Sežere všechno včetně kostí nebo kopyt. V tlamě krokodýla bychom našli 64 až 68 zubů, čtvrtý spodní zub z uzavřené čelisti oproti aligátorům vyčnívá. Zuby neumožňují žvýkání a krokodýlové prodělají výměnu zubů za život až čtyřicetkrát,“ líčila mluvčí zoo.
Římané krokodýly zneužívali při hrách. Zde byli krokodýli zabíjeni, štváni proti jiným zvířatům nebo jim byli předhazováni odsouzenci. Jejich populace je i tak velmi silná, byť jsou na mnoha místech loveni pro svou kůži. „Další starosti jim způsobuje hlavně období dešťů, během kterého se řeky často vylévají z břehů. Tehdy putují na velmi dlouhé vzdálenosti a do svého teritoria se vrací až tehdy, když voda úplně opadne,“ dodala Iveta Gronská. Autor:Deník/Daniela Tauberová