Mláďata krokodýla čelnatého se začala v olomoucké zoo líhnout postupně v první polovině září.

„Ve volné přírodě matka vzorně hlídá hnízdo, které si staví ze zetlelého materiálu. Jakmile slyší zvuky podobné žabímu kvákání, začne pomáhat mláďatům při líhnutí. U nás tuto péči zastává ošetřovatel a líheň, protože je větší pravděpodobnost, že nedojde k případnému poškození vajec samicí. Současně jsou v líhni pro zdařilý odchov optimální podmínky a vejce se dají jednoduše kontrolovat,“ popsala zooložka Jitka Vokurková.

Chov se rozrostl o šest mláďat, tři z nich jsou už od vylíhnutí umístěna v expozici u matky, ta si je bedlivě střeží. Otcem mladých krokodýlů čelnatých je samec, který v olomoucké zoo pobýval 28 let.

„V červenci letošního roku však uhynul. Ještě před tím stačil zplodit svá poslední mláďata,“ sdělila mluvčí zoologické zahrady Iveta Gronská.

Krokodýly čelnaté chová zoologická zahrada v Olomouci od roku 1992, kdy získala ze Dvora Králové dospělý pár. V roce 2013 došlo na základě doporučení koordinátora k výměně samice.

Od roku 2015 k dnešnímu dni na Svatém Kopečku úspěšně odchovali 23 mláďat. Jména rodičů jsou příznačná pro oblast výskytu ve volné přírodě, Siera a Leone.

Krokodýl čelnatý patří mezi menší zástupce těchto impozantních plazů, obývá pralesní bažinaté oblasti západní a části střední Afriky. Tam se skrývá v doupatech mezi kořeny stromů zanořenými do vody. Dorůstá maximální délky pouhé dva metry.

Ve volné přírodě nežije rodičovský pár společně, o hnízdo se stará pouze samice. Společnost vyhledává jen v období páření. O český název tohoto pomalého plaza s noční aktivitou se zasloužilo pro něj typické vystouplé čelo. Potravu loví v noci u břehu prudkým pohybem tlamy do strany.

Coby masožravé zvíře nepohrdne rybami, plazy, korýši, drobnými savci, případně mršinami. Nejvíce je ohrožen lovem místních domorodců pro maso a ztrátou přirozeného biotopu, v důsledku masivního odlesňování.

Na počátku období dešťů, (v květnu) staví samice v blízkosti vody kopcovitá hnízda. Ta jsou tvořena vlhkou, rozpadající se vegetací, která produkuje teplo v důsledku tlení a vejce jsou tak jakoby v inkubátoru. Samice kladou nejčastěji kolem deseti vajec. V tomto období bývá samice velmi agresivní. Před vylíhnutím vydávají mláďata ve vejcích kvákavé zvuky. Po vylíhnutí je bere samice do vody, kde je hlídá. Matka svá mláďata střeží jak v období inkubace, tak i nějakou dobu po narození. Krokodýl čelnatý má pod kůží mnoho kostěných štítků (takzvaných osteodermů), proto se kůže nehodí pro průmyslové zpracování.