Výraznou změnou prošlo v posledních letech okolí Zlatých Hor a Rejvízu. Zdejší hluboké lesy změnila během několika let invaze kůrovce a několik větrných kalamit v rozlehlé pláně. Dominantním vlastníkem zdejších porostů je Arcibiskupství olomoucké.

Arcibiskupské lesy a statky Olomouc plánovaly v loňském roce vytěžit v polesí Rejvíz 205 tisíc kubíků dříví. Ve skutečnosti vytěžily o dvě pětiny méně, jen 129 tisíc kubíků. Jeden kubík hrubým odhadem odpovídá jednomu vytěženému stromu.

Bývalá jesenická knihovna po přestavbě na inovační hub. Architektonický návrh.
Bývalá knihovna v Jeseníku má sloužit inovacím. Návrh přestavby vzbudil vášně

Lesní dělníci naopak na církevních majetcích v okolí Rejvízu zasadili dva a půl milionu kusů mladých stromků. Zmenšila se tak plocha holin.

Kůrovec nezmizel

„Konečně se nám podařilo obrátit kůrovcový trend a máme důvod k mírnému optimismu. Situace je však stále vážná, zvrátit současný pozitivní vývoj může i jedno suché jaro. V minulém roce kůrovec z českých lesů nezmizel, ale pouze jej lokálně ubylo. Pořád je ho v krajině enormní množství,“ řekl jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Arnošt Buček.

770 tisíc sazenic na Vrbensku

Církevními lesy na Zlatohorsku a Vrbensku v minulých letech postupoval kůrovec z Nízkého do Hrubého Jeseníku. I v porostech v okolí Vrbna pod Pradědem, které spravují Biskupské lesy Diecéze ostravsko-opavské vlivem chladnějšího a deštivějšího počasí kůrovcových těžeb loni ubylo. Snížit se také podařilo plochu holin.

V církevních porostech na Vrbensku lesní dělníci do země zasadili přes 770 tisíc sazenic. Šlo o dvanáct druhů stromů, nejčastěji buk. Jehličnany tvořily jen pětinu z celkového počtu sazenic. „Tímto jsme výrazně nakročili k přeměně druhové skladby na území lesní správy Vrbno pod Pradědem,“ uvedl lesní správce Jan Jurdič.

Kluziště v Jeseníku
Jesenické kluziště vyvolalo obří zájem. Za prosinec deset tisíc návštěvníků

Ředitel Biskupských lesů Libor Konvičný vidí prognózu pro letošní rok optimisticky. „Kůrovec vždy udeří s ročním zpožděním. Pokud bylo v loňském roce slušné počasí, hodně vlhké, místy chladno, kůrovec by neměl být v takovém množství, jako předloni nebo o rok dříve,“ odhadl.

Likvidace smrku? Tři faktory

Je tedy kůrovcové kalamita v Jeseníkách u konce?

„To v žádném případě, takový optimista být nemůžu. Kůrovec ani není prvotní příčinou. Tou bylo sucho, které smrk s mělkým kořenovým systémem oslabuje. Pak v mnoha lokalitách nastupuje houba václavka, která proniká do spodní části kmene. Kůrovec dílo zkázy dokoná. Za likvidací smrku stojí tři faktory. Kůrovec je druhotným škůdcem, napadá oslabené stromy,“ popsal Libor Konvičný.

Starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová
Jeseník škrtl čtyři zastupitele. Ubývá mu obyvatel, ušetří čtvrt milionu

Naopak z pohledu mluvčí Lesů České republiky situace v Jeseníkách už kalamitou není. V porostech spravovaných státním podnikem se totiž výrazně snížil počet napadených stromů. A to díky chladnějšímu a deštivějšímu počasí i lesnickým zásahům.

„Problematická nadále zůstává situace v národních přírodních rezervacích, kde je zpracování napadeného dříví omezené kvůli ochraně přírody, což respektujeme,“ dodala Eva Jouklová.

Jen pět tisíc kubíků plánují v letošním roce vytěžit v městských lesích Zlaté Hory. Oproti vrcholu kůrovcové kalamity je to méně než čtvrtina. V rekordním roce 2017 dřevorubci v městských lesích vytěžili 22 tisíc kubíků dříví.

„Do těžby se mohly promítat i stromy, které se kácely po vichřicích. Těch tu prošlo několik. Je to ale také důsledek kůrovce. Porosty jsou otevřené a stromy jsou náchylné k pádu,“ podotkl starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Město loni vysadilo 213 tisíc kusů stromů. „Už více peněz dáváme do výsadby než do těžby,“ podotkl starosta Rác.