Lázním Dolní Lipová ubyly více než dvě třetiny pacientů a jejich ekonomická situace se stala neudržitelnou. Lázně v půli října předčasně ukončují sezonu a propouští všechny zaměstnance. Jaká bude jejich budoucnost dnes s jistotou nedokáže říci nikdo.

U domu s poetickým názvem Terezínka se baví dvojice žen ve sportovním oblečení. Nejedná se však o turistky, ale o zaměstnankyně lázní. Až pod příslibem anonymity se jedna z nich dává do řeči.

Na špatné situaci lázní má podle ní podíl práce jejich vedení i nedávná vyhláška ministerstva zdravotnictví.

„Situace je špatná, ale takhle špatně vypadala už dlouho. Mám pocit, že se udělalo málo pro to, aby se to zachránilo," říká žena. Na chvíli se odmlčí, oči se jí svraští. V ten moment má jen krůček k slzám.

Za devět let, po které v lázních pracuje, jí přirostly k srdci. „V mém oboru seženu práci těžko. Budu hledat jakoukoli práci. Nic jiného mi asi nezbude. Ale práce tu opravdu není. Nemá smysl vůbec chodit na výběrová řízení," říká žena, která jiné zaměstnání v okrese s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v republice hledá už několik let.

Existuje ale přece šance, že se léčebného ústavu s bezmála dvousetletou tradicí ujme nový investor. Pracovnice lázní však míní, že jakmile se lázně jednou zavřou, kolektiv zaměstnanců se už nikdy nesejde.

„Lidi už bude těžké posbírat zpátky, někdo si určitě najde novou práci. Kdyby lázně okamžitě převzal jiný majitel, dá se ledacos zachránit. Za této situace ale nevím," odpovídá žena a odchází s klientem na terapii.

Ze sousední budovy vychází seniorka s taškou v ruce. Neradostnou zprávu o posledním dění v lázních se dozvěděla před několika okamžiky.

„Je mi to moc líto. Mám tu spoustu známých, sestřiček i lékaře. Říkám si, že se ještě s lázněmi přijdu rozloučit. Projít si je, podívat se na ně," svěřuje se starší žena, která se představí jako Eva.

Nostalgie, smutek, obavy. Těmito slovy se dají popsat pocity obyvatel obce, které slovo lázně nese i ve svém názvu.

„Bude to mít dopad na celou vesnici. V lázních je zaměstnaná spousta místních. Někdy jsou to celé rodiny, otec i matka. Když budou lázně propouštět, bez příjmů bude celá rodina," říká učitelka mateřské školky Silvie Rosypalová, která pod velkým stromem sbírá s dětmi kaštany.

Podle mladé ženy uzavření lázní poznají na tržbách místní hospody, penziony či obchody. „Lidé odtud začnou i utíkat. Už jsem od několika zaslechla, že jestli to tady tak půjde dál, budou muset odejít. Úpadek je to veliký," míní učitelka.

Úbytek zákazníků ostatně pocítili v prodejně naproti lázeňskému areálu. „I když už teď bylo v lázních méně lidí než kdysi, na tržbách to cítíme. Za pacienty se přijížděly podívat rodiny. Kupovaly se pro doktorky nebo sestřičky různé pozornosti, třeba čokoláda. Myslím, že na tom budeme tratní," míní vedoucí prodejny Barbora Najdeková.

V dobách rozkvětu zaměstnávaly lázně sto dvacet lidí. Měsíčně do nich jezdívalo až dvě stě padesát pacientů. Když počet hostů klesl na polovinu, v okolí zavřely tři hotely a penziony, zmizely též dvě drogerie. V horské obci však na druhou stranu přibylo turistů. Dvě ubytovací zařízení nyní znovu fungují, o třetí mají zájem investoři z Polska.

„Po určitý čas byl pokles pacientů nepříjemný. Lázeňský host přinesl peníze. Kdyby tu týdně utratil pět tisíc korun, je to samozřejmě určitá suma. Na druhou stranu přibyli turisté. Vnímal jsem to tak, že se to pomalu srovnává," říká starosta Lipové-lázní Lubomír Žmolík.

Ředitel Lázní Dolní Lipová v budoucnost léčebného ústavu věří. „Lázně tu byly dvě stě let. Přežily války, povodně, éru komunismu i požáry. Věřím, že přežijí i tuto ekonomickou situaci a minimálně ještě dvě stě let tady budou," doufá Radim Hatlapatka.