Komplex budov na hranici historického centra města se v minulosti nazýval Malý mlýn.

„Tento mlýn můžeme považovat za nejstarší v Šumperku. Tuto domněnku potvrzuje jak jeho poloha v blízkosti města, tak také fakt, že se mu po staletí říkalo Panský mlýn, tedy mlýn náležící radě města,“ zapsal do svých Dějin města Šumperka ve 20. letech 20. století historik Franz Harrer.

Na takzvané Točce Sever se dodnes nachází celkem 6 krytů, kterým Sověti říkali granity. Těžká ocelová vrata a další součásti již odvezli sběrači kovů do šrotu, červenec 2023.
Třaskavé tajemství Libavé láká. K sovětským raketovým krytům dnes míří turisté

Příběhy opuštěných budov.Příběhy opuštěných budov.Zdroj: DeníkNázev Malý mlýn se začal používat v 16. století, zřejmě proto, že na rozdíl od ostatních mlýnů měl pouze jedno mlecí zařízení. Od tohoto období jsou známa i jména jednotlivých mlynářů.

V 60. letech 19. století mlýn vlastnil Paul Krätschmer. Za jeho hospodaření byl komplex přestavěn a vznikla dvoupatrová obytná budova.

Krätschmerova dcera Anna se provdala za mlynáře Lea Rudolfa Slezáka a 18. srpna 1873 se jim právě v tomto domě narodil syn Leo, budoucí slavný tenorista.

Začátkem 20. století byl stálým členem Vídeňské státní opery, v roce 1909 podepsal smlouvu s Metropolitní operou v New Yorku. Legendární bylo jeho pianissimo, výrazný byl i svým zjevem: při výšce 195 centimetrů vážil téměř 150 kilogramů.

V roce 1932 začala druhá kariéra Leo Slezaka, filmová. Natočil kolem 45 filmů. Ztvárnil zejména komické role, v téměř všech snímcích také zpíval a stal se hvězdou německé kinematografie té doby.

Jediný přežil bourání

Rodina Slezakových nicméně v Šumperku dlouho nepobyla. Hospodaření ve mlýně se nedařilo a aby se vyhnuli blížícímu krachu, rodiče Leo Slezaka raději dům prodali a přestěhovali se do Brna, kde také odstartovala Slezakova hvězdná kariéra.

Na přelomu 19. a 20. století se majitelem domu stal Stefan Blemenschitz. Mlecí zařízení v té době již nebylo v provozu, vodní náhon byl dokonce zasypaný. Za první československé republiky už nic nepřipomínalo, že objekt býval kdysi mlýnem.

Šumperský hotel Grand s prodejnou ASO krátce po otevření v závěru roku 1931.
Češi se roztahují v Šumperku, pohoršovaly se noviny nad novým hotelem Grand

„Ve 20. letech 20. století byl v domě zřízen učňovský internát živnostenského spolku. Spolek bývalý mlýn vlastnil prakticky až do konce 2. světové války. Poté se objekt dostal do užívání Okresního podniku služeb,“ popsala minulost budovy historička Vlastivědného muzea v Šumperku Michaela Kollerová. Je autorkou výstavy o Leu Slezakovi, která se v muzeu koná do 10. září.

Dnes objekt slouží jako bytový dům, v jeho části se nachází prodejna mobilního operátora. Shodou okolností je jediným domem z celé ulice Adolfa Kašpara, který přežil velké bourání v éře reálného socialismu. Panelovému sídlišti musela ustoupit čtvrť za ním.

Od letoška i s cedulí

Od letošního jara dům nese ceduli se jménem svého slavného rodáka. Ulici Tatranskou, na jejímž nároží budova stojí, šumperští radní přejmenovali na ulici Leo Slezaka.

„Letos má sto padesáté výročí narození. Snažím se povědomí o něm všemi způsoby šířit,“ řekl tehdy šumperský radní Radovan Auer, který přejmenování ulice navrhl.

Rodný dům Leo Slezaka v Šumperku.
Ve světě proslulý, doma neznámý. Po Leo Slezakovi v Šumperku přejmenovali ulici

Jednalo se vcelku o jednoduchý úkon. V Tatranské ulici totiž není registrován ani jeden dům, žádný obyvatel si tak nemusel měnit občanku či firma adresu svého sídla. Náklady na přejmenování dosáhly jen pár tisíc korun. „V podstatě jde jen o výměnu cedulí,“ doplnil Radovan Auer.

Nad uctěním proslulého rodáka se v Šumperku uvažovalo již ve 30. letech 20. století. V roce 1941 byla odlita pamětní deska a na rok 1943, u příležitosti Slezakových 70. narozenin měla být umístěna na fasádu jeho rodného domu. Kvůli rekonstrukci objektu však byla provizorně upevněna ve vstupní chodbě do domu. Po roce 1945 zmizela.