Zdejší radnice hodlá vytvořit pocitovou mapu města. Na jejím základě mu chce dát lepší podobu.

Pomocí pocitových map lidé vyjadřují své názory na konkrétní lokality. Označí na ní například místo, kde v noci bojí.

Úřady pak mají informace o tom, kam poslat strážníky či nainstalovat kameru. Jiné otázky mohou pomoci při přestavbě sídliště nebo územním plánování.

„V Helsinkách třeba město navrhlo změnu územního plánu, plánovala se výstavba nových rezidenčních oblastí. Občanů se proto radnice ptala, kde by je chtěli nebo nechtěli,“ dal v minulosti příklad využití pocitových map Jiří Pánek z Katedry rozvojových studií Univerzity Palackého v Olomouci.

Právě odborníci z přírodovědecké fakulty tento nástroj v Česku úspěšně zavedli a Jeseník s nimi bude spolupracovat.
Místostarostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová si od projektu slibuje větší zapojení lidí do veřejného dění.

„Když se tvořil akční plán, na veřejná projednání chodilo deset nebo dvacet lidí. Z toho se pak vyvozovalo, co si lidé v Jeseníku myslí. Tento vzorek by měl být mnohem širší,“ řekla.

Samospráva nyní řeší, na jaké otázky se veřejnosti v průzkumu zeptá. Sběr dat chce spustit 20. května, trvat by měl do začátku prázdnin.

Probíhat bude jednak pomocí internetové aplikace, jednak při veřejných akcích, na nichž budou lidé zapíchávat špendlíky do mapového archu.

„Na podzim bychom měli mít výsledky. Ty bychom zapracovali do investic na rok 2018,“ dodala místostarostka Blišťanová.