Až do čtvrtka 27.5. vám na webu budeme představovat lídry stran v Olomouckém kraji, které by zde získaly podle průzkumu více než pětiporcentní podporu.

Strana, jejímž jste momentálně místopředsedou, se doposud podílela téměř na všech vládách. Na kterou ministerskou funkci byste chtěl po volbách aspirovat vy?
Jsem stoupencem a příznivcem postupného vývoje. Myslím se, že tak jak jsem prošel komunální politikou na olomoucké radnici a dokázal pořádně pochopit a prožít krajskou sféru, nyní je v logice přirozeného vývoje porozumět fungování parlamentu a tomu, jak to v Poslanecké sněmovně chodí. O nějakých dalších pozicích, třeba ve vládě, vůbec neuvažuji.

V komunální politice jste sice ostříleným matadorem, ve vyšším politickém patře však budete nováčkem. Může být komunální zkušenost k něčemu dobrá?
Já si dokonce myslím, že povinností všech, kteří v parlamentu zasednou, by mělo být, aby si prošli komunální politikou. Aby poznali, co to je běžná starost o chodníky, veřejné osvětlení nebo základní bytové podmínky. Pak se mohou lépe vžít do problematiky práce starostů i toho, co právě obce řeší. Výkon těchto poslanců je většinou kvalitnější ve srovnání s těmi, kteří tuto zkušenost nemají.

Ve kterém výboru sněmovny byste chtěl zasednout?
V rozpočtovém, případně mám řadu zkušeností v oblasti regionální zprávy, životního prostředí nebo kultury. Nicméně uvidím podle situace jak ve státě, tak uvnitř KDU-ČSL. Chci se věnovat i nadále něčemu, co bych nazval ne ekonomikou, ale národohospodářskou politikou.

Co tím konkrétně míníte?
Národohospodářský pohled vnímá záležitosti hospodářství celistvě. Uvědomuje si, že makroekonomika není jen otázka státního rozpočtu, ale tvoří ji řada dalších sfér v rámci hospodářství. Je třeba se zabývat opatřeními, která pozitivně směřují do české ekonomiky a v době krize by například snížila negativní jevy spojené s nezaměstnaností.

Konkrétně?
Domnívám se že podobně tak jako skoro celá západní Evropa jsme měli i my přistoupit k podpoře zkráceného pracovního týdne. Je evidentní, že drobná státní podpora ušetří podstatně více, než když se vyplácí podpora v nezaměstnanosti.

#nahled|https://g.denik.cz/43/50/horak_2305_02_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/43/50/horak_2305_02.jpg|Vizitka: Pavel Horák - lídr KDU-ČSL v Olomouckém kraji#

A jak byste chtěl pomoci třeba zemědělcům, jejichž situace není nijak idylická, když dojednané podmínky Jednotné zemědělské politiky EU se nyní prakticky nedají změnit?
Prvořadou povinností české vlády bude dosáhnout toho, aby naši zemědělci měli srovnatelné podmínky. Druhá věc je otázka regionálních produktů. V Bavorsku či v Rakousku se v supermarketech objevují především jejich domácí potravinářské výrobky. U nás je tomu opačně a přitom je řada našich konzumentů, kteří neváhají si připlatit za výrobek s jistotou, že je výrobek z jejich regionu. Tady se minimálně pět let hovoří o zavedení marketingové značky Regioklasa, která má podpořit místní výrobce, a za celou dobu se nepodařilo tuto záležitost spustit. To je chyba.

Nicméně realita je taková, že můžete zavést deset takových značek, avšak hypermarkety si stejně vždy budou dělat, co samy chtějí.
Je tam možnost určité regulace. Takové, která by zcela neomezovala hospodářskou soutěž, ale na druhou stranu by existovala povinnost mít určitou část nabízené produkce z domácích zdrojů, například dvacet či třicet procent.

Vaším tradičním tématem je rodina, chcete je daňově zvýhodňovat, tak aby se rozrůstaly. Bude na to tento stát mít?
Trochu bych poopravil obrat „aby se rozrůstaly“. Jde o to, abychom vyrovnali diskriminace rodin s dětmi vůči těm bezdětným. Mladí lidé často říkají: my bychom si dítě pořídili, ale ekonomicky na to nemáme. Není možné, aby byla společnost nastavena tak, že je výhodnější děti nemít, než děti mít.

Co konkrétně navrhujete?
Každý rodič ví, kolik ho dítě měsíčně stojí. Stát vám jednou za rok odečte z daně pouhých 10 tisíc a nějaké drobné, což je výsměch. Hovoříme nikoli o sociálních dávkách, ale o slevě na dani. Pracuješ, vyděláváš, nech si peníze na výchovu dětí. Navrhujeme navýšit stávající slevu o pět tisíc, u druhého o deset, u třetího o dvacet, u čtvrtého o třicet tisíc korun.

To je jistě chvályhodné. Máte také spočítáno, kolik miliard propadu ve státním rozpočtu by to znamenalo?
Naše propočty nejsou nijak dramatické. Není mnoho domácností s dostatečným příjmem k tomu, aby si mohli od základu daně odečíst v součtu třeba šedesát tisíc na daních. Po propočtu to dělá zhruba čtyři a půl miliardy.

Přesto, jak chcete tuto díru zacelit?
Tím, že se konečně řádně zdaní oblast hazardu.

V Olomouckém kraji se vaše preference drží nad pětiprocentní hranicí, v jiných krajích však nikoli. Neobáváte, se že se tentokrát do sněmovny nedostanete?
Domnívám se, že je v této zemi řada lidí, kteří si uvědomují, že by bylo škoda, pokud by náš pohled neměl být v parlamentu. Myslím, že v parlamentu nakonec budeme. My jsme si jako strana prožili určité období obnovy. Loni byl sjezd a část lidí, kteří nebyli uspokojeni ve svých ambicích, se rozhodla odejít. Netýkalo se to členské základny, ale několika osobností, které odešly většinou do nové strany TOP 09. Poptávka po našem programu tu podle mého názoru stále je. Je to jen o tom, jestli ho dokážeme i v budoucích letech dostatečně naplňovat bez velkých kompromisů, abychom byli věrohodnou silou.

Představujeme lídry

22.5. Radek Augustin - SPOZ
23.5. Pavel Horák - KDU-ČSL
24.5. Lenka Andýsová - Věci veřejné
25.5. Jitka Chalánková - TOP 09
26.5. Alexander černý - KSČM
27.5. Ivan Langer - ODS
Roman Váňa - ČSSD

V seriálu odpovídají lídři stran, které v průzkumu agentur SC&C a STEM pro Českou televizi překročily hranici pěti procent.