Jaké investice plánujete v letošním roce v Lošticích?
Již jsme zahájili rekonstrukci ordinace praktického lékaře. Měli jsme ordinaci dětského lékaře v prostorách města. Paní doktorka skončila, nového dětského lékaře se nám zajistit nepodařilo. O ordinaci projevila zájem praktická lékařka pro dospělé, pustili jsme se proto do celkové rekonstrukce ordinace. Intenzivně na ní pracujeme, aby se do ní paní doktorka mohla v létě nastěhovat.

Připravujeme rozsáhlý projekt rekonstrukce ulice Ke Koupališti. Opraví se v rámci něj silnice, chodníky, vymění se veřejné osvětlení. Projekty koordinujeme s ČEZ Distribuce, která bude ukládat vedení nízkého napětí do země.

Třetím projektem je stavba retenčních nádrží v areálu škol. Na projekt již máme schválenou dotaci. Z budov základní, mateřské i základní umělecké školy chceme stahovat dešťové vody do retenčních nádrží a využívat je k zavlažování. Budeme je využívat na zalévání městské zeleně. V budoucnu bychom chtěli využít zachycenou vodu k zavlažování školkové zahrady, aby měly děti v době letních měsíců na zahradě příjemné klima.

V současnosti působí v Lošticích dva praktičtí lékaři?
Vždy jsme měli v Lošticích dva praktické doktory pro dospělé. Paní doktorka odchází do důchodu, praxi měla u sebe doma. A ta, která přebírá její praxi, nemá vlastní prostory.

V loňském roce byla velkou akcí oprava náměstí u kostela.
Úspěšně jsme ji zrealizovali. Hodně jsme využívali přírodních materiálů, šli jsme do žulové kostky. Letos ještě budeme dosazovat zeleň, myslím, že se tento projekt moc povedl.

Historické centrum Loštic je kompletně opravené, včetně velké akce, což byla rekonstrukce výpadovky na Olomouc.
Tu jsme provedli v roce 2017, čerpali jsme na ni dotaci z ITI, olomoucké aglomerace. Byla to velmi rozsáhlá stavba za 27 milionů korun, v rámci ní jsme rekonstruovali chodníky po obou stranách ulice, vybudovali jsme novou cyklostezku, přechody pro chodce, zastávky, doplňovali zeleň.

Řada místních samospráv v regionu mění systém odpadového hospodářství. Měnili jste v Lošticích frekvenci svozu komunálních odpadů?
Ano. Přešli jsme na systém místního poplatku z kapacity odpadové nádoby. Už nemáme poplatek na trvale přihlášeného poplatníka. Každý si mohl zvolit velikost odpadové nádoby, kterou si nechá svážet. U rodinných domů jsme už měli interval svozu čtrnáct dnů, ale u bytových domů byl pořád týdenní. Teď jsme to sjednotili na čtrnáctidenní cyklus s tím, že si lidé u rodinných domů mohou rozhodnout, jestli chtějí čtrnáctidenní, nebo jim stačí osmadvacetidenní interval. Podle velikosti odpadové nádoby a podle intervalu svozu je nastavená výše poplatku za odpad. Důvodem přijaté změny je změna zákona o odpadech, která nastavila velmi přísné limity třídění a snižování produkce směsného komunálního odpadu.

Je to poprvé, co slyším, že by se komunální odpad svážel jednou za měsíc. Kolik obyvatel do tohoto intervalu šlo?
Více než třetina.

Jak se jim to finančně vyplatí?
Je to individuální. Kde je v domácnosti jeden člověk s nejmenší odpadovou nádobou osmdesát litrů a osmadvacetidenním intervalem svozu, poplatek se mu navýší. Jeho výše byla šest set korun a nyní to na tuto odpadovou nádobu vychází na 707 korun. Ale pokud je v domácnosti lidí víc, tak šetří. V naší rodině je nás pět a máme stodvacetilitrovou nádobu s intervalem 14 dnů a platíme 2122 korun proti původním třem tisícům. Nedá se to zobecnit. Například lidé, kteří v zimě topí uhlím a mají popel, si musí nádobu nadimenzovat větší než ti, kteří topí například tepelným čerpadlem, ti mají odpadu méně. Naše rodina intenzivně třídí a po zkušební době jsme zjistili, že nám bude bohatě stačit osmadvacetidenní interval svozu.

U hotelu Střelnice jste řešili problémy kvůli oplocení městských pozemků. Tento hotel funguje, nebo ne?
Dlouhodobě je uzavřený. Pan doktor Ščuka z Prahy celý objekt zrekonstruoval, investoval tam asi hodně peněz, ale provoz nikdy nezahájil. Střelnice je tak sedmý, osmý rok zavřená. Řešili jsme, že nám bez našeho souhlasu zaplotil městské pozemky. Oplocení je, ale už odstraněné. Jaké má pan doktor s objektem úmysly, nevím.

Loštice měly nabídku od firmy T-Mobile na optickou síť. Proč se ji nakonec rozhodly nevyužít?
Nebylo to jednoduché rozhodnutí, polemizovali jsme o tom v rámci zastupitelstva. T-mobile přišel s tím, že chce síťovat území, které máme téměř celé zrekonstruované. V místech, kde máme nové chodníky, třeba v sídlišti, v Sokolské ulici. To stejné na náměstí, směrem na Hradskou. Proto jsme se nakonec rozhodli tuto akci nepovolit. Víme, že když investor chodníky rozkope, už nikdy je nevrátí do původního stavu, konstrukční vrstvy už nikdy neudělá, jak má. Chodníky se časem začnou propadat. Máme v tomto směru  několik špatných zkušeností. Pokrytí v Lošticích je poměrně solidní, máme tu kabely od O2, někde je natažená optická síť, jinde je poměrně slušné vzdušné vedení. Navíc jsou Loštice pokryty 4G sítí. Nakonec jsme naznali, že poničení chodníků nám za to nestojí. Viděli jsme v tom víc škod než přínosů.

Mimo to jsem viděla vyjádření z místa, kde má T-Mobile položené optické kabely. Bylo tam napsáno, že v případě že kabel překopnou, zaplatí nejen škodu, ale i pokutu tři sta tisíc korun. To znamená, pokud bychom kabel náhodou poškodili, ještě bychom platili pokutu firmě, kterou bychom si pustili na pozemek.

Navíc se pořád v souvislosti se změnou klimatu mluví o potřebě dostat do měst zeleň, abychom v nich snížili teplotu. Ale my nemáme kam stromy zasadit. Pozemky jsou protkány kabely, nad kterými není možné nic vysadit, a v ochranném pásmu sítí je to také problematické.

V poslední době jste rekonstruovali koupaliště, je to tak?
Postupnými kroky se ho snažíme zvelebovat. Před čtyřmi lety jsme zrekonstruovali brouzdaliště, máme udělanou novou vanu, oddělili jsme technologii a filtraci od plaveckého bazénu a vybudovali novou pouze pro brouzdaliště. Provedli jsme kompletní rekonstrukci sociálního zázemí.  Na rekonstrukci velkého bazénu jsme zatím nenašli sílu. Jsou to velké investice v řádu desítky milionů.

Koupaliště pronajímáte?
V minulosti jsme ho pronajímali, ale covid nás donutil, abychom ho od loňského roku začali provozovat sami. Provoz zajišťuje městské kulturní středisko, loni jsme zahájili první sezonu, myslím, že jsme byli poměrně úspěšní. Jsem tomu nakonec i ráda, protože investujeme do svého majetku a koupaliště si udržujeme, jak je potřeba.

Na jednom z posledních zastupitelstev jste řešili i provoz kamenolomu. Stanovili jste podmínky provozu na komunikacích. Z místního kamenolomu se naváží materiál na obchvat Bludova, kde je ho potřeba velké množství. V Lošticích se přitom auta s kamením centru města vyhnout nemůžou.
Když nám to oznámili, nadšeni jsme z toho nebyli, protože jsme věděli, že se tím zvedne těžba. Nakonec jsme se s provozovateli lomu dohodli, že těžbu nezvýší na více než dvojnásobek původní. Oni byli požadavku města nakloněni a dodržují ho. Dohodli jsme se, že v letních měsících budou pravidelně kropit ulici Ke Koupališti, Hradskou kolem kulturního domu až na náměstí, což dodržují. Je pravda, že jsou problémy, ale většinou s dopravci. Někteří nerespektují rychlost ve městě, nechovají se ohleduplně vůči okolí, ale za to asi úplně kamenolom nemůže. Několikrát jsme to s nimi řešili, oni se dopravce snaží přitlačit, aby se chovali, jak mají. Ale ne vždy se to daří.

Loštice jsou známy jako město tvarůžků, zároveň je tu řada průmyslových závodů, například Metrie nebo ZLKL. Jsou Loštice zaměřené více na gastro, nebo na techniku?
Každý významný zaměstnavatel v regionu je vítán. Pokud můžeme a některá z těchto firem nás osloví, snažíme se s nimi spolupracovat a najít řešení prospěšné pro město. Všechny místní firmy v jejich rozvoji podporujeme současně se snažíme, aby jejich podnikání nemělo negativní vliv na město. Samozřejmě společnost A.W. nám svoji výrobou tvarůžků dělá jméno, je velká deviza, že je v Lošticích máme.

Všiml jsem si, že město s tvarůžkárnou spolupracuje na nalezení vhodných pozemků pro rozšíření jejich výroby…
Máme k tomu vyčleněnou lokalitu, kde by jejich nová výrobna tvarůžků měla stát. Mají ji z 95 procent vykoupenou, ale blokují to vlastníci dvou pozemků, kteří nejsou nakloněni směně ani prodeji. Snažili jsme se společnosti A.W. pomoci, aby mohli začít řešit vlastní výstavbu, která je blokuje v dalším rozvoji. Zájem o jejich produkty je tak velký, že by potřebovali výrobu rozšiřovat a expandovat. Ale nemají kam.

Problém s výkupem pozemků vznikl ještě, než jsem nastoupila do funkce starostky. Je to minimálně osm let, kdy nejsou schopni se v rámci této lokality přes dva nebo tři pozemky dostat. Nevím, co se tam událo, jestli je tam nějaký blok z minulosti. Snažíme se napravit, pokud tam něco takového je, ale vlastnictví půdy je nedotknutelné.

Lošticemi protéká řeka Třebůvka. Když se mluví o suchu, je Třebůvka vždycky na suchu, když o povodních, bývá jako první na třetím stupni. V čem je problém?
Když trochu víc naprší, od Pardubic začne přitékat voda a Třebůvka je hned na třetím stupni. Zjišťovali jsme, co bychom mohli udělat pro zlepšení. Ze studie protipovodňových opatření vyplývá, že by nám nejvíc pomohlo, kdyby potřebná opatření vznikala v oblasti nad námi. Od Městečka Trnávka k Vranové Lhotě je tok narovnaný. Je to přímá linka, krásné rovné betonové koryto. Když v tamním regionu naprší, voda strašně rychle dotéká do Loštic a řeka se extrémně zvedne. V minulosti jsme jednali s ředitelem Povodí Moravy a Vranovou Lhotou, kde mají připravený projekt přírodě blízkých opatření rozvolnění Třebůvky. Bylo nám přislíbeno, že projekt Povodní Moravy podpoří. Loštice, Moravičany a Vranová Lhota uzavřely memorandum s Povodním Moravy o společném postupu v rámci tohoto projektu.

Jak v Lošticích lidé sledovali a prožívali olympiádu? Jedna ze závodnic pochází z Loštic.
Veronika Hopjaková pochází z Loštic. Má velkou podporu, i na Facebooku, lidé jí přáli hodně zdraví. Je smutné, že se poranila. Určitě na ni všichni v Lošticích mysleli, hlavně ať se uzdraví. Úspěch je třešnička na dortu, ale zdraví je to nejdůležitější.