Osu Loučné tvoří řeka Desná. V obci napáchala obrovské škody v roce 1997, řada větších či menších povodní však Loučnou postihovala od nepaměti. V minulosti se objevil nápad postavit na soutoku Hučivé Desné a Poniklého potoka přehradu. Na území obce by byla už třetí, po horní a dolní nádrži Přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Zastupitelé a řada místních však další nádrž na území obce budovat nechce.

„Většina z nás si pamatuje, jak to vypadalo, když se stavěly Dlouhé Stráně. Kolik tu bylo mechanizace, lidí, nebylo to vůbec příjemné. Navíc údolí Hučivé Desné a Poniklého potoka je podle mě nejkrásnější v Jeseníkách. Řeka je tam kouzelná. Zničit takový kout přírody kvůli tomu, aby vznikla přehrada, není nic, co bychom jako zastupitelé podporovali. U přehrady navíc panuje velký otazník, nakolik by před velkou vodou chránila,“ řekla starostka Loučné Petra Harazímová. Nad hrází přehrady se totiž nachází jen necelých pět procent povodí Desné.

Tůně, meandry, zeleň

Obec začala hledat alternativy, jak své obyvatele a zástavbu chránit před velkou vodou. Spojila se za tímto účelem spolkem Živá voda. Ten povodí Hučivé Desné detailně zmapuje a následně navrhne sadu stovek drobných opatření blízkých přírodě. Od systému přehrážek, které už v povodí Hučivé Desné existují, přes změny na lesních cestách až po druhovou skladbu lesa. Vůbec poprvé se opatření dotknout celé plochy daného území. Některá přitom budou značně inovativní.

„Některé lesní cesty mají nedostatečné odvodňovací prvky. Chceme, aby veškerá síť cest včetně asfaltek čas od času přešla do terénních vln, které budou spolehlivě odvádět vodu do stran, aby se nerozběhla po silnicích. Ze silnic a lesních cest se jinak stávají paralelní toky a voda se pak často sejde v jednom okamžiku v údolí, což je zásadní problém,“ nastínil předseda spolku Jiří Malík.

Do projektu se kromě obce a spolku mají postupně zapojit také Lesy České republiky, Olomoucký kraj, Povodí Moravy, místní vodohospodářské společnosti či soukromé firmy.

„Plošná zádrž vody formou tůní, meandrů, zeleně a celkového zdrsnění terénu je dvousečná zbraň. V době silných dešťů mírníte riziko povodní a v době sucha naopak posilujete odolnost krajiny vůči vysychání. U lesů to například silně ovlivňuje jejich schopnost čelit kůrovci. Zádrží také pomáháte dotovat podzemní vody a předcházíte tak riziku nedostatku pitné vody v budoucnu. Realizace opatření je šetrná k přírodě, a navíc levnější než budování přehrad,“ podotkl krajský zastupitel a předseda Komise pro životní prostředí Rady Olomouckého kraje Daniel Řezníček, který se spolkem spolupracuje.

Nakročeno k historické změně

Jiří Malík připouští, že řešení bude poměrně složité a některá opatření, zejména změna druhové skladby v lesích, se protáhnout až do několika desítek let. Projekt by měl být pilotní v rámci celého Olomouckého kraje, zejména pokud se do přírodě blízkých opatření zapojí všechny obce v povodí Desné.

„Povodí Desné a Třebůvky jsou dvě z nejproblematičtějších, co se týká délky a intenzity povodní možná i v rámci Evropy. Desná je evropský unikát. Máme nakročeno k historické změně, ale je potřeba, aby to orgány veřejné správy i vlastníci to pochopili a k tomuto řešení přistoupili,“ podotkl Jiří Malík.

„Krajina se stane tou, která tu byla před sto a více lety, kdy půda byla schopna pojmout nějakých 350 litrů vody na metr čtverečný. Je to ojedinělá možnost navrátit krajinu do stavu, ve kterém kdysi dávno byla,“ uzavřela starostka Harazímová.