Nastoupila celá sestava asi tří set studentů s výjimkou maturantů. Všichni měli na sobě bílé tuniky, na hlavách helmy a v rukou krátké meče, jimiž tloukli do žlutých štítů. Císař s vavřínovým věncem na hlavě kráčel podél průvodu a povzbuzoval své věrné k bojovému pokřiku. A tak se centrem města neslo hromové Ave César!

Občas vytvořili legionáři na povel obrannou formaci zvanou želva, kdy v pokleku zmizeli pod hradbou štítů. Otroci v tunikách z pytloviny táhli na vozíku sedící Kleopatru ovívanou zelenými ratolestmi.

„Vypadají skvěle, ale nevím, jestli to letos není naposledy, když ostatní střední školy zklamaly a nechaly nás v tom,“ řekl ředitel gymnázia Martin Paclík. Ke gymnazistům se v průvodu připojily jen školky, III. základní škola a zvláštní škola s dětským domovem.

Bitva králů o nadvládu nad středními školami se tedy konat nemohla, a tak to gymnazisté vyřešili bitvou mezi dvěma legiemi pod velením Césara na jedné straně a Pompeia na straně druhé. Zvítězili césarovci v červených helmách a César se pak nechal na pódiu korunovat císařem a společně s Kleopatrou k tomu dostal velký dort. Na dlažbě se objevila i skutečná krev, když si vlajkonoš Římanů rozřízl palec o hranu lepenky.

Kostýmy gymnazistům navrhla učitelka výtvarné výchovy Karla Paclíková a každý student si pak kostým podle návodu musel vyrobit sám. „Nebylo to nic jednoduchého. Například helmy jsme vyráběli tak, že na nafouknutý balonek jsme postupně lepidlem na tapety lepili vrstvy novin. Až to všechno uschlo a ztvrdlo, balonek jsme vypustili,“ vysvětlila výrobní postup jedna ze studentek. Štíty byly z lepenky.

„Víno dnes poteče proudem a hudba bude až do noci znít na počest Římanů,“ vyhlásil César, a pozval tak všechny na odpolední Majálesfest, který se kvůli nejistému počasí přesunul z plaveckého areálu do kulturního domu.