„Za dvanáct let mého starostování narostlo papírování několikanásobně a na úřadu jsme pořád jen dva. Na větší počet zaměstnanců nemá naše obec s šesti sty obyvateli peníze,“ řekl starosta Brníčka Jiří Bartoš (nez.).

Starosta Leštiny Miroslav Bílý (nez.) stál v čele obce pět let do roku 2007 a znovu se do funkce vrátil loni na podzim.

„Nestačil jsem se divit, papírování za ty tři roky narostlo snad o sto procent. Dřív jsme vyplňovali jen formuláře statistického úřadu, a to v jednodušší podobě než dnes. Dnes statistikům posíláme tři roční výkazy a jeden čtvrtletní výkaz práce. Jeden z těch výkazů má dvacet stran,“ řekl Bílý.

Zatrolená spisová služba

Hodně si obce stěžují na elektronickou spisovou službu, čili správu dokumentů, které obec dostává či rozesílá.

„Mám dojem, že někdo vymýšlí agendu, aby úředníci měli někde nahoře náplň práce. Zatímco dřív nám trvalo zpracování pošty denně deset minut, dnes je ten čas o půlhodinu delší. A pak nám přijde do datové schránky stavební povolení a den na to dorazí totéž ještě poštou,“ stěžuje si Bílý.

Za počítačový program pro spisovou službu přitom musely obce vydat nemalé peníze a další finance vynakládají ročně za udržovací poplatek.

Podobně musely loni nově dokoupit program pro připojení k Centrálnímu systému účetních informací státu. Posílají měsíční i čtvrtletní výkaz o plnění rozpočtu – podobný přitom odesílají dokonce v trojím intervalu i na krajský úřad, který hospodaření obce dvakrát ročně kontroluje.

Zapeklité DPH

Velkým strašákem je DPH. Daň si totiž může obec odečíst jen u ekonomické činnosti, nikoliv u služeb.

„U obecního traktoru bych mohl uplatnit DPH, když pracuje na opravě vodovodu, ale už ne při odhrnování sněhu. Účetně to přitom nejde rozlišit, to bychom na to snad museli zaměstnat dalšího člověka, takže daň neuplatňujeme vůbec. Podle mého názoru by obce do třech až pěti tisíc obyvatel plátcem daně být neměly,“ tvrdí starosta Leštiny Miroslav Bílý. Leština je plátcem daně dva roky.

Složité tabulky vyplňují obce i pro ministerstvo kultury, kam jednou ročně posílají výkaz o kulturně vzdělávací a zájmové činnosti. Každý rok musejí vydat peníze za školení bezpečnosti práce, školení na travní sekačky a na drobné elektrospotřebiče, za školení řidičů, revizi výtahů, hracích prvků ve škole a na hřišti, za revizi elektrospotřebičů.

„To jenom lítají desetitisíce,“ komentuje výdaje Bílý.

Zašmodrchané dotace

Administrativa výrazně narostla u veřejně prospěšných prací, na které přispívá úřad práce, a zejména pak u evropských dotací.

„Vyplnit žádost je u složitějšího projektu tak náročné, že si na to nezbytně musíme najmout odbornou firmu, což stojí nemalé peníze. A dotace potřebujeme, protože jen z vlastních prostředků bychom investice nezaplatili,“ řekla starostka Lesnice Jana Plháková (nez.).

Při čerpání dotací obec dokládá průběžně výpisy z účtů a faktury a při vyhodnocení totéž znovu.

„Znamená to znovu ofotit haldy písemností, které jsem už jednou posílal. Jde třeba o akci za dva a půl milionu, ale agenda je kolem ní, jako by šlo o padesát milionů korun,“ kroutí hlavou starosta Leštiny.

Zlaté účetní

Nejhůře jsou na tom starostové, kteří nejsou pro funkci uvolněni a musejí ji zvládnout vedle hlavního zaměstnání.

„Kdybych tady neměl zkušenou a schopnou účetní, byla by to katastrofa, tou haldou administrativy bych se sám neprokousal,“ řekl neuvolněný starosta Dlouhomilova Jiří Štelc (nez.). Jeho kolega z Jakubovic Josef David (KDU-ČSL) to komentoval ještě řízněji: „Bez schopné účetní bychom mohli samostatnost naší obce s dvěma sty obyvateli rovnou zabalit.“