Navzdory věku pořád ještě dokáže číst bez brýlí a nechybí jí smysl pro humor, jak dokazovala při vítání gratulantů.
Úctyhodné 103. narozeniny slavila v kruhu své rodiny. Dopoledne se u ní v kuchyni sešli oba synové s manželkami a popřát jí přišel také starosta Petr Chamlar, pro kterého to byla jedna z posledních akcí v roli hlavy obce.
„Sloužila jsem ve mlýně i u sedláků, pomáhala na poli nejdřív u soukromníků, pak v družstvu, obšívala jsem knoflíky a taky pomáhala manželovi s šitím. On byl krejčí a moc šikovný. Dokázal šít i potom, co ve stáří přišel o ruku,“ popsala jubilantka, čím vším se v aktivním věku živila.
Tatínek jí zemřel na tyfus jako voják v první světové válce. Vdávala se v roce 1929 a vychovala dva syny. Staršímu Bohumilovi je 79 let, s rodinou o sedm let mladšího Jana žije paní Hašková v domku ve Svébohově. Bez větších problémů zvládá schody do patra, občas jde slepicím pro trávu, pomáhá snaše v kuchyni a ráda čte časopisy, noviny a taky romány Vlasty Javořické.
Má čtyři vnuky, sedm pravnuků a poslední v řadě potomků je o 101 roků mladší prapravnučka. Dlouhověkost má Marie Hašková zřejmě v genech. Její bratr zemřel, když mu bylo 93 let.
„Celý život jsem prožila tady ve Svébohově, málokdy jsem odtud vytáhla paty, nikam jsem netrefila, nejvýš tak do Zábřehu,“ žertovala stařenka.
Zavzpomínala i na jeden okamžik, kdy jí šlo o život. V květnu 1945 Němci při ústupu ostřelovali z Křížové hory ruské dělo stojící mimo obec. Mířili špatně a dělostřelecký náboj trefil jeden z domů. Zahynuly v něm dvě dívky, které se prázdného domu po německých obyvatelích šly právě podívat. Marie Hašková ze stavení pár minut před dopadem střely odešla s dítětem v náručí.
