Členové sdružení ale věří, že v dlouhodobém horizontu se jim podaří získat pro oblast vyšší stupeň ochrany. Uvedl to jeden ze zakladatelů občanského sdružení CHKO Králický Sněžník Jan Králík.

„Zatím jsme se u samospráv nesetkali s úspěchem. To je bod číslo jedna. Jinak samozřejmě chráněné krajinné oblasti vyhlašuje vláda, ministerstvo životního prostředí nemá na zřízení další chráněné krajinné oblasti peníze,“ řekl Králík.

Obce mají k vyhlášení CHKO zpravidla spíš odpor. Jakmile je na oblast vyhlášený nějaký stupeň ochrany, hrozí investorů i obcím, že nebudou moci v daném místě stavět, což se jim nelíbí.

Aktivisté podle Králíka budou ale i nadále usilovat o to, co si předsevzali.

„Nevzdáme se. Chceme navázat spolupráci s ochranáři na polské straně, kde už chráněná krajinná oblast je. Chtěli bychom zajistit návrat vlka a medvěda do oblasti Králického Sněžníku, stejně jako kdysi na Šumavě se podařilo vrátit do přírody rysa,“ sdělil Králík.

Králický Sněžník se rozkládá na téměř sedmnácti stech hektarech a je třetím nejvyšším pohořím v Česku. Někdy se mu říká střecha Evropy, z vrcholu Klepý stéká voda do přítoků Černého, Severního a Baltského moře. Od roku 1990 je národní přírodní rezervací.

Stát má vytipovaná území, kde jednou nejspíš chráněné krajinné oblasti vzniknou. Oblast Králického Sněžníku mezi ně ale nepatří.

„Domnívám se, že zájmy ochrany přírody tam lze hájit i bez toho, že by tam byla chráněná krajinná oblast. Oceňuji ale aktivitu pana Králíka, nemá u nás tradici, že by takový návrh vzešel ze strany veřejnosti,“ řekl vedoucí pardubického krajského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Vlastimil Peřina.

„Postoj starostů v našem regionu je podle toho, co vím, pořád stejný. Myslíme si, že by nám vyhlášení chráněné krajinné oblasti hodně zkomplikovalo život. Králický Sněžník má dnes přírodní rezervaci, která chrání vrchol a to, co je tady cenné, víc, než chráněná krajinná oblast. Chráněná krajinná oblast by zasáhla větší území a v podstatě by komplikovala rozvoj oblasti. My tady nechceme být skanzenem, chceme žít tak, jako se žije všude jinde, a taky pro to všechno děláme, uvedla starostka Králík Jana Ponocná (nez.).

Starostka tvrdí, že názor samospráv přitom vychází z názorů lidí.

„Ti jsou po zkušenostech, které mají s ochranou přírody v naší republice, k této problematice dost skeptičtí. Podle mne je třeba hlavně zachovat chladnou hlavu a zdravý rozum. Základem ochrany je nedělat zbytečně věci, které by přírodu mohly poškozovat. Přehánět ovšem ochranu tak, že už nebudeme moci chodit nikam a dostaneme průkazky, abychom se tady vůbec mohli pohybovat, to nemá smysl,“ dodala starostka Ponocná.