Nezaměstnaných žen je na Šumpersku více než mužů. Vyplývá to ze statistik šumperského úřadu práce, v jehož evidenci je nyní přes pět tisíc uchazečů o zaměstnání.
V nejhorší pozici jsou ženy ve věku kolem pětačtyřiceti let a také ženy po mateřské dovolené.
„Práci sháním již několik měsíců, ale o nic nemůžu zavadit. Dříve jsem pracovala jako prodavačka, ale nyní si kvůli dětem už nemohu dovolit práci na směny. Manžel je vytížený a hlídání bych z mé výplaty nezaplatila,“ postěžovala si dvaatřicetiletá paní Jana ze Šumperka, matka dvou dětí.
„Samozřejmě, že se mě všude ptají, jak by to bylo v případě, kdyby děti onemocněly, a zda mám hlídání. Ale to jsem domluvená s babičkou, která sice bydlí dost daleko, ale při nemocech by pomohla,“ dodala Jana.
Podobně je na tom paní Kateřina. Ta zůstala doma hned po vysoké škole a na mateřské dovolené s jedním dítětem strávila tři roky.
„Mám vysokou školu technického zaměření. Moji spolužáci ze školy neměli žádný problém najít práci. Já si však připadám jako nějak poznamenaná. Víc než mé znalosti každého zajímá, kdo mi pohlídá dítě, když onemocní,“ krčí rameny Kateřina, která si intenzivně hledá místo asi tři měsíce.
Zaměstnavatelé se jí nejprve ptají na praxi, když se však dozvědí, že má malé dítě, nemají zájem.
Ženy po mateřské dovolené si práci moc vybírat nemohou
Mikulovice - Na dívčí sny o tom, čím jednou budu, ženy po mateřské na Jesenicku raději rychle zapomínají. V horském regionu stěží hledají uplatnění muži. Mladou maminku od dětí nikdo nechce.
Své o tom ví Angelika Šalplachtová z Mikulovic. Třiačtyřicetiletá žena má výuční list na strojního mechanika a maturitu z rodinné školy se zaměřením na sociální péči. Před dětmi pracovala jako úřednice na obci, po mateřské se neměla kam vrátit, její místo zaniklo.
Angelika novou práci už déle jak rok marně hledá. Na pracovním trhu má obrovský handicap. Namísto budování kariéry a získávání praxe totiž strávila deset let života péčí o děti.
„Hodně mě to šve. Já jsem deset let vychovávala děti, vlastně řídila rodinný podnik a pro zaměstnavatele to není nic? Pro něj nemám žádnou praxi, žádnou cenu?“ zlobí se maminka devítiletého Filipa, sedmileté Terezky a čtyřleté Barunky. Už rok hledá práci marně. Dovolila si totiž komfort.
Shání totiž zaměstnání na jednu směnu. „Matky jsou v tomto ohledu diskriminované. Zaměstnavatelé chtějí ženu, která nastoupí a bude v práci od rána do večera a nejlépe na směny. Manžel nemá stálou pracovní dobu a já si neumím představit, že by děti zůstaly samy bez dozoru,“ řekla Angelika Šalplachtová.
I Angelika má svůj sen. Baví ji práce s lidmi, chtěla by pomáhat druhým, dělat něco tvořivého. Teď však přemýšlí jinak. „Brala bych cokoliv. Klidně i uklízečku, ale když to řeknu, tak se na mě jiní dívají a ptají se, jestli jsem na tom už tak špatně. Ale i já chci přispět do rodinného rozpočtu. Chci takovou práci, abych se při ní mohla věnovat i dětem,“ řekla trojnásobná matka.
