Děti se ji učí už od třetí třídy, ale ani jedenáct let tréninku mnohým nestačilo. Ústní zkouškou neprošla a k didaktickým testům nepostoupila někde až čtvrtina žáků a to ještě další mohou pohořet u testů, které se psaly tento týden. Jejich výsledky budou školy znát až 17. června. Do té doby budou všichni žít v nejistotě.

Státní maturita ukázala rozdílnou úroveň znalostí mezi školami. Na Střední zdravotnické škole v Šumperku nezvládlo ústní maturitu z cizího jazyka 25 procent z letošních 67 maturantů. V září je čeká opakování celé zkoušky z jazyka, celkem mají ještě dva pokusy, které musejí zvládnout do pěti let.

„Neúspěch je zřejmě dán tím, že u nás měli žáci dřív na výběr mezi cizím jazykem a občanskou naukou. Ti, kterým jazyk nešel, to byla vždy více než polovina žáků, automaticky volili nauku. Když letošní maturanti na školu nastupovali, počítali s touto možností, vždyť definitivní rozhodnutí o státních maturitách padlo až loni. Byli tedy v nevýhodě proti těm, kteří budou od začátku vědět, co je čeká,“ řekla ředitelka zdravotnické školy Zuzana Gondová.

Dodala, že celkové číslo za školu výrazně zhoršila jedna ze tří maturitních tříd, kde se za dobu studia třikrát vyměnil učitel angličtiny. Ve třídě neuspělo dokonce 33 procent žáků.

Podle slov ředitelky se navíc učitelé teprve čtrnáct dní před maturitami dozvěděli, že limit pro úspěšné zvládnutí zkoušky bude podstatně tvrdší. Ze školení měli informace, že bude stačit devět bodů z celkových 39 za ústní zkoušku, ve skutečnosti nepostoupil k testům každý, kdo měl míň než osmnáct bodů.

Na Střední odborné škole v ulici Gen. Krátkého v Šumperku, která má vedle učebních i několik studijních oborů, nepostoupilo k testům 18 procent žáků, z toho více než polovina neuspěla právě v angličtině.

„Je to podcenění jazyka za celou dobu studia. Žáci vědí, že je bude živit jejich odbornost, a ne cizí jazyk, takže mu nevěnují patřičnou pozornost. Z jazyka se tady maturovalo i dřív, ale zkouška nebyla tak náročná jako teď státní maturita. A o té žáci nevěděli, když se ke studiu hlásili,“ uvedl ředitel školy Dušan Prachař.

Odhaduje, že maturitu neudělá 25 až 20 procent žáků, protože o další probírku se postarají testy.

Dušan Prachař kritizoval také pořadí zkoušky. „Celý systém je pro školy příliš zatěžující. Nejprve měl být test, a kdo by ho neudělal, k ústí zkoušce by nešel. Výrazně bychom ušetřili a maturity by netrvaly tak dlouho,“ řekl Prachař.

Rozdíl v úrovni výuky je dán jen z části počtem hodin, které se jazyku věnují. Na příklad na zdravotnické škole i na šumperském gymnáziu mají žáci v každém ročníku tři nebo čtyři hodiny týdně, celkem za celou dobu studia čtrnáct hodin týdně.

„U nás ale nabízíme ještě volitelný předmět - čtyřikrát týdně jazykový seminář, který je zaměřen zejména na konverzaci. Ty nejpokročilejší učí v semináři rodilý mluvčí,“ uvedl ředitel Gymnázia Šumperk Milan Maceček.

Na elektrotechnické průmyslovce v Mohelnici dopadly cizí jazyky při ústní zkoušce dobře, byť jde o odbornou školu. Absolventi totiž většinou odcházejí do Siemensu nebo Helly, kde je cizí jazyk součástí přijímacího pohovoru.

„Obě firmy mají svůj mateřský podnik v Německu a pracovníci tam musí jezdit na příklad na zaškolování. Ovládat musejí buď angličtinu, nebo němčinu. Angličtina je výhodnější, protože se s ní s Němci spíš domluví, než jejich rodným jazykem,“ uvedl ředitel školy Oldřich Klemš.

Doučit se cizí jazyk do září bude pro neúspěšné maturanty hodně obtížné, mnohem složitější než naučit se na příklad látku z odborného předmětu.

„Nezbude mi nic jiného, než si zaplatit doučování, sama bych to nezvládla. Bude to finančně náročné. Prázdniny mám zkažené, celé týdny budu ležet v knížkách,“ řekla studentka zdravotnické školy, která si ale přála zůstat v anonymitě.