Spoustě rodičů se nelíbí, že nemají možnost výběru podle zaměření škol a řada z nich přehlašuje své děti do škol v okolních obcích. Z kdysi konkurenčních škol je v ulici Boženy Němcové a v Průchodní ulici první stupeň a do bývalé sportovní školy v Nábřežní ulici je sestěhován druhý stupeň.

„A všichni lumpi ze tří škol v Jeseníku,“ přiblížil názor veřejnosti i ředitel Základní školy Jeseník Roman Mrosek.

Rozpad velké školy a návrat k původnímu modelu tří škol ale v Jeseníku nehrozí.

„Víme, že optimalizace bolí a nejvíc bolí vztahy. Nejtěžší byly první dva roky pro nás i děti, které najednou měly ze dvou třetin nové spolužáky a učitele. Kdybyste se dětí zeptaly, kde jim bylo lépe, tak řeknou, že na původní škole a řekl bych to i já. Optimalizace ale není o pocitech, je o příčinách,“ těmito slovy uvedl ředitel Základní školy Jeseník Roman Mrosek v úterý večer v jesenické Kapli diskusi o školství.

Situace se ale uklidňuje, říká dále Mrosek. Prokázaly to i výsledky anonymních dotazníků, které škola mezi učiteli a dětmi dělala rok po sloučení a letos na začátku školního roku.
Podle Mroska neměla škola při vzniku dobrý start.

„Nešlo o spojení z lásky, ale o zlobu a nenávist. Učitelé ze tří nesourodých týmů vytvořili jeden celek a sami vytvářeli negativní image na veřejnosti,“ řekl ředitel školy.

Velká megaškola začínala před třemi lety s 917 žáky, po třech letech má 709 dětí. Hlavní roli v klesajícím počtu hrají slabší ročníky dětí, ale i odliv školáků do zařízení v sousedních obcích.

Rodičům se nelíbí velký počet dětí ve třídách, kde v lavicích sedí i tři desítky žáků. „Jak je to možné? Výuka je těžká. Přihlíží se ke stavu dětí?“ zeptal se jeden z rodičů.

Mrosek upozornil, že vyhlášku umožňuje až čtyřiatřicet dětí ve třídě. „Veškeré financování českého školství se vyvíjí od počtu dětí,“ sdělil ředitel s tím, že k této skutečnosti přihlíží i město, které je zřizovatelem školy.

V poslední době se hovoří i o uzavření školy v ulici Boženy Němcové a sestěhování dětí do budovy Kordu v areálu na Průchodní ulici. „Co je na tom pravdy?“ chtěl vědět předseda školské rady a rodič Petr Mirčevský.

Tuto informaci označil starosta Jeseníku Petr Procházka (ODS) za nepravdivou. „Žádné takové plány nejsou,“ prohlásil Procházka. Během pár minut ale hovořil jinak.

Město už loni získalo v architektonické soutěži Petra Parléře návrh, co s Kordem. Ten by měl ustoupit moderní budově.

„V tuto chvíli to není prioritou. Záměry jsou připravené, ale možností investic ve městě je více. Pokud se neobjeví způsob, jak vše financovat, není Kord na pořadu dne,“ dodal Procházka.

Změna podle starosty určitě nehrozí v příštím roce, stav Kordu je ale havarijní a řešit se musí. „My tam využíváme jen jídelnu. Potřebujeme vědět, co bude s budovou. Jestli se bude bourat, rekonstruovat. Pak se obávám, že by se škola z ulice Boženy Němcové musela uvolnit,“ rozvířil znovu situaci Mrosek.