Dům dnes vlastní město půl na půl s bytovým družstvem Kasárna.

O proměně opuštěného objektu v bytový dům se šedesáti byty rozhodla radnice v roce 2004. Na stavbu získala státní dotaci 21 milionů korun s podmínkou, že byty zůstanou dvacet let nájemní.

Rekonstrukce ovšem stála 83 milionů a ani s pomocí dotace si na ni radnice sama netroufla. Vyzvala tedy zájemce o bydlení, aby vstoupili do družstva a složili podíl na rekonstrukci. Zároveň jim dala ústní slib, že to bude cena konečná. Zastupitelé lidem slíbili, že za dvacet let jim město svůj podíl převede a rozdělí dům na bytové jednotky. Stvrdit dohodu písemně nebylo tehdy možné, podmínky státní dotace to neumožňovaly.

Dnes ale původní slib neplatí. Už dva roky se město s nájemníky handrkuje, jak s podíly naložit. Do rekonstrukce domu vložilo 30 milionů korun z vlastní kapsy, podílí se na splácení družstevní hypotéky, měsíčně ho splátky stojí 90 tisíc korun. To se části současných zastupitelů nelíbí. Považují to za neoprávněné zvýhodnění malé skupiny obyvatel města.

„Před sedmi lety jsme řešili dva problémy: využití opuštěných kasáren a akutní nedostatek bytů ve městě. Situace byla katastrofální. Sehnat byt pro učitele, abych je ve škole udržel, bylo nemožné,“ vysvětloval radní Pavel Doubrava (KDU-ČSL), který seděl v radě i v roce 2004.

Nájemníci zaplatili tehdy 9000 korun za metr čtvereční, celkem čtyři a půl milionu korun. Teď se pod tlakem radnice dohodli a jsou ochotni zaplatit další dva tisíce korun za metr, ovšem až v roce 2025, kdy pominou podmínky dotace a dům bude rozdělen na bytové jednotky.

I tak je ale celková cena jedenáct tisíc korun za metr nižší než cena tržní. Byt s 58 metry čtverečními by vyšel na 638 tisíc korun.

Město za opravu vydalo třicet milionů a zpět by dostalo jen osm. A to je kámen úrazu. „Zákon o obcích říká, že obec může prodávat majetek jen za cenu v místě a čase obvyklou. Nižší cenu musí řádně zdůvodnit, jinak by mohl být prodej neplatný,“ vysvětlil právník radnice Miroslav Trávníček. Zdůvodnění připravil, ale část zastupitelů takové riziko odmítá.

„Chci, aby obyvatelé domu měli právní jistotu, a to může vyřešit jedině nezávislý soud,“ řekl místostarosta Karel Crhonek (ČSSD).

„Nemravné dohody z roku 2004 nemohou být dodržovány. Pokud bychom tady návrh družstevníků odhlasovali, obrátím se na orgány činné v trestním řízení,“ varoval Jiří Černý (nez.). Dělat to nemusí, protože pro návrh se zvedlo jen devět rukou.

Na tahu jsou teď obyvatelé domu. Co podniknou, ve chvíli odchodu ze sálu ještě nevěděli. „Kdybych před sedmi lety tušila, že to takhle dopadne, rozhodně bychom se do projektu nepouštěli,“ řekla jedna z členek družstva.