Zajistit pro ně práci je o to těžší, že se celý pracovní proces musí odehrát uvnitř hradu. Přesto se to správě věznice stále daří. Černé předpovědi z loňského prosince, že výroba klesne na polovinu, se nenaplnily.

„Za poslední dva měsíce jsme už zaznamenali dokonce mírný nárůst výroby. Je to úspěch mistrů, že jsou schopni zakázky sehnat. Co sami neseženou, to nemáme. Ještě se nestalo, že by nás někdo sám oslovil s nabídkou práce,“ řekla mluvčí věznice Magda Petříková.

Úspěch má zejména tradiční výroba nábytku, v níž má dnes práci třiadvacet vězňů. Zakázky dostává věznice především od soudů, státních zastupitelství a nejrůznějších úřadů. Další vězni pracují v kovovýrobě při broušení odlitků nebo navíjení součástek do elektromotorů.

Z hrubé mzdy odvádějí věznici čtyřicet procent, maximálně však patnáct set korun. Zbytek jim zůstává. Mohou si nakupovat ve vězeňské kantýně a splácejí dluhy, které nadělali před odsouzením.

Utahování opasků v důsledku krize ovšem pocítila věznice na investicích. Na letošní rok se žádné nechystají, protože nejsou peníze. V roce 2009 se ještě podařilo dokončit zabezpečení kamerami na chodbách v objektu na třetím nádvoří hradu, kde jsou umístěna oddělení pro vězně se zvýšenou ostrahou.

„V roce 2010 budeme rádi, když se podaří opravit střechu na objektu zdravotního střediska,“ uvedl zástupce ředitele věznice Jiří Mach.