„Zájem jsme čekali, ale ne takové davy lidí. Největší nápor byl o víkendu, ale i ve všední dny jsme všechny zájemce uspokojit nemohli. Dovnitř se nedostali především ti, kteří přijeli později odpoledne. Lístky byly totiž rozebrány hned po otevření informačního centra,“ řekla mluvčí věznice Magda Petříková.

Jak dodala, pracovníci věznice zajišťující prohlídky byli maximálně vytíženi. „Poněkud nás nemile překvapilo, že akce využily některé cestovní kanceláře, které začaly prodávat zájezdy do Mírova. Některé autobusy ale dorazily kolem šestnácté hodiny, kdy už vstupenky nebyly,“ dodala Petříková.

Lístky, které lidé dostávali zdarma, se v několika případech dokonce staly obchodním artiklem. Návštěvníkům je prodávali obyvatelé Mírova. Cena se údajně pohybovala kolem 200 korun. Vstupenky s určeným časem prohlídky přitom nebylo možné získat ve větším množství, vydávaly se pouze na občanský průkaz. Nešlo si ani vstup zajistit na den dopředu.

V neděli se dokonce v informačním centru věznice odehrál nepříjemný incident, kdy důchodce, která zjistil, že se již do mírovského hradu nedostane, přetáhl pracovnici holí.

Čtěte: Boj o vstupenky na Mírov: pracovnice dostala holí

„Podobné nepříjemnosti se naštěstí již neopakovaly, i když řada lidí odjížděla zklamaná. O tom, zda ještě lístky jsou, jsme ale denně informovali na našich webových stránkách, informace jsme poskytovali také telefonicky,“ konstatovala Petříková. Mírovskou věznici od soboty do čtvrtka navštívilo přes dva tisíce lidí, mnozí cestu vážili i ze vzdálenějších míst.

Poprvé v historii státní věznice bylo veřejnosti zpřístupněno první nádvoří, sklepení i kostel sv. Markéty, kde se odehrával kousek děje českého filmu o letcích v Anglii Tmavomodrý svět. Pro veřejnost byla připravena také výstava mapující 150 let věznice. Ke kuriózním exponátům například patřilo lano, po kterém při svém legendárním útěku sešplhal odsouzený Jiří Kajínek.

Věznice Mírov je umístěna na bývalém středověkém hradě, do českých dějin se nejtemněji zapsala v 50. letech, kdy zde z politických důvodů byla uvězněna řada lidí. Pobývali zde například čeští letci, kteří během druhé světové války bojovali v Anglii. S politickými vězni bylo zacházeno jako s nejtěžšímu zločinci, řada z nich internaci nepřežila.

Současná mírovská věznice je profilována jako věznice se zvýšenou ostrahou. Má oddělení s dozorem, s ostrahou a se zvýšenou ostrahou, oddělení pro výkon doživotních trestů a oddělení specializované pro výkon trestu odsouzených s poruchou duševní a poruchou chování.

Doživotní trest si zde odpykává devět zločinců. Kapacita Mírova je 345 míst. Vězni jsou ubytováni na společných světnicích, největší má 18 lůžek. Celkem třicet dva světnic je určeno pro dva vězně, jednolůžkových cel je v současné době osm.