„Do kostela dnes chodí jen zlomek lidí. Chceme, aby nebylo zapomenuto, proč vlastně Velikonoce jsou a co se kdysi na Velký pátek stalo,“ odpověděl organizátor akce Tomáš Adamec z moravičanské farnosti na otázku, proč tradiční postní pobožnost přenesli z útrob kostela do veřejného prostoru.

Akce začala ve dvanáct hodin u kaple svatého Floriána na návsi, kde desítka mladých ztvárnila první živý obraz. Poté se průvod za hlasitého lomozu klapačů přesunul na další místo. Po vesnici bylo zastávek čtrnáct, stejně jako je zastavení klasické křížové cesty.

„Většinou se nachází na nějakém významném místě, u obecního úřadu, základní školy nebo hasičské zbrojnice,“ přiblížil Tomáš Adamec.

Po více než hodině průvod došel k místnímu kostelu, kde se odehrálo ukřižování a uložení mrtvého Krista do hrobu.

„Akce měla formu náboženského obřadu, ale zároveň jsme ji pojali jako veřejnou akci a spojili s místní tradicí, klapáním. O Velikonocích se v Moravičanech klapalo vždycky, dělali to už naši dědové,“ uzavřel Tomáš Adamec.

Na Velký pátek si křesťané připomínají ukřižování a smrt Ježíše Krista. Po tento den i následující Bílou sobotu na znamení smutku nezvoní kostelní zvony. Při církevních obřadech je nahrazují klapače, v řadě vesnic se též drží obchůzky s řehtačkami.