Rozhodnutí o odstranění odpadu vydal mohelnický stavební úřad těsně před Vánocemi, v nejbližších dnech tedy skončí lhůta pro případné odvolání ke krajskému úřadu. Starosta Mohelnice Zdeněk Jirásko (ODS) odmítl sdělit, zda se město odvolá. Celý problém zdědil po svém předchůdci Ladislavu Kavříkovi.

„Správní řízení probíhá, takže se k tomu nemohu vyjadřovat,“ uvedl Jirásko.

Všichni ostatní aktéři sporu ale s odvoláním počítají. Téměř osmiletý konflikt mezi Líšnicí a Mohelnicí spěje do finále.

Skládka leží z větší části na katastru Líšnice a na jejích pozemcích. Odpady sem mířily od 70. let, kdy dnes samostatná obec byla jednou z mohelnických osad.

Okresní úřad nařídil v roce 1993 rekultivaci skládky, úkolu se ujala Mohelnice a najala na něj soukromou firmu MAVYLA. Ta sem ale dál vozila odpad z širokého okolí. Město nezasáhlo. Návoz se podařilo Líšnici zastavit až v roce 2003 a od té doby se snaží skládky zbavit, protože ji považuje za časovanou bombu..

Spor si úřady léta přehazují jak horký brambor, město se opakovaně pokoušelo skládku zlegalizovat. V roce 2008 dal stavební úřad Mohelnici poslední šanci. Do dubna 2009 měla předložit doklad, že je majitelem pozemků, na nichž skládka leží. Pak by vyhověl její žádosti o legalizaci a nařídil postupnou rekultivaci. Řešení ale jako už několikrát předtím uvázlo na ceně za pozemky.

„Líšnice nejdřív požadovala dvanáct milionů korun, pak osm a nakonec šest. Ani takovou sumu ale dát nemůžeme, nakládáme s veřejnými prostředky a znalecký posudek ocenil pozemky na necelého půl milionu korun,“ řekl starosta Zdeněk Jirásko.

Řešením by podle něj bylo odkoupit pozemky za přiměřenou cenu a postupně skládku rekultivovat. I rekultivace bude nákladná; odhady mluví o 15 milionech korun.

Odvezení odpadu bude ovšem řádově mnohem dražší.

„Léta jsem před tím varovala a nabádala zastupitele k dohodě s Líšnicí. Jejich postoj je proti zdravému rozumu, teď už je jasné, že podcenili situaci. Odvoz odpadu bude pro město znamenat finanční katastrofu,“ řekla mohelnická opoziční zastupitelka Jana Hamplová, která ve sporu jako advokátka zpočátku zastupovala Líšnici.

Starosta Líšnice Miroslav Stratil (nez.) je s vývojem spokojen.

„Stavební úřad nemohl rozhodnout jinak. Ještě v prosinci jsem mohelnické zastupitele obcházel a varoval je, ale bylo to marné,“ řekl Stratil.

Chudák úředník: musí sedět na dvou židlích

Ať už spor mezi Mohelnicí a Líšnicí o skládku dopadne jakkoliv, tím, komu opravdu není už teď co závidět, je vedoucí mohelnického stavebního úřadu.

Jeho zaměstnavatelem je radnice, přitom ale vykonává státní správu a v případě sporu o líšnickou skládku mu zákon nedal jinou šanci, než rozhodnout proti zájmům města.

Sedí vlastně obrazně tak trochu na dvou židlích. Je to důsledek nesmyslného řešení, k němuž vedlo zrušení okresních úřadů.

Úředníci nezávislé státní správy nejenže sedí s úředníky a funkcionáři samosprávy pod jednou střechou, ale samospráva je z peněz, které dostává od státu, také platí.

Jsou zaměstnanci města, ale pracují pro stát.

Musí chránit zákon, a to někdy i proti vlastnímu zaměstnavateli.

Je to podobné, jako kdyby člen rodiny musel coby úředník rozhodnout proti své rodině ve sporu se sousedem. Z takové schizofrenní situace by měl těžkou hlavu každý.