Mohelnické podzemí skrývá i kosti a lebky

Historie zdejších sklepení sahá hluboko do středověku. V minulosti byly sklepy vzájemně propojené a dalo se jimi procházet z jednoho domu do druhého. Dnes už jsou ale průchody zazděné, přesto je zde co vidět.

S nadšenci, kteří se o historii mohelnického podzemí zajímají a hodně o ní vědí, se scházím přímo v centru města na náměstí Svobody. Popisují mi, jak důmyslně bylo před staletími zdejší podzemí vybudováno.

„Hodně domů na náměstí mělo vzájemně propojené sklepy, takže se jimi dalo procházet. Jestli to bylo z válečných a obranných důvodů, nebo tam měli uskladněné zboží a důvodem byl obchod, to už dnes bohužel asi nezjistíme," říká Jaromír Vítek.

Historie vnitřního města podle něj sahá až někam do čtrnáctého století. Putovat pod zemí se ale dnes už bohužel nedá. „Průchody se zazdívaly hlavně v minulém století, aby tam nelezli nezvaní hosté nebo zloději. Jako malí kluci jsme je ale ještě prolézali s baterkami," vzpomíná amatérský historik.

Mnoho sklepů není dosud probádaných. Dokládá o tom i historka, kterou Jaromír Vítek vypráví. V šedesátých letech, když se ve městě zaváděl plyn a dělníci dělali výkopy pro uložení potrubí, se několikrát stalo, že se podzemní prostory propadly.

To už ale míříme do místní knihovny. Tedy spíše pod ni. Zdejší sklepení je dvoupatrové a tvoří ho jedna rozlehlá a jedna menší místnost. Na stropech jsou vidět obrovské průduchy. „Ty sloužily k větrání. Výklenek ve zdi napovídá, že právě tady byl průchod k sousedům," dodává další z nadšenců Ladislav Nejedlý.

I dnes se ale sklep občas využívá. „Při Noci s Andersenem tady mají děti stezku odvahy. Menší místnost pak slouží jako dračí sluj," říká vedoucí městské knihovny Hana Haltmarová.

Další zajímavé sklepení je hned vedle. Je pod domem podnikatele Miroslava Marka a právě sem po návratu z emigrace ve Švýcarsku sezval čtyři své přátele a založili zde recesistický Cech přátel pátého ročního období.

Bylo to 11. 11. 1994 přesně v 11 hodin a 11 minut. Od té doby se cech stará o zábavu ve městě. Pořádá cechovní zabíjačku, maškarní karneval pro děti i dospělé nebo třeba pálení čarodějnic.

Dům i sklep má dlouhou historii. „Pochází přibližně ze čtrnáctého století. Původně to byl právovárečný dům. Proto jsou ve sklepě dva otvory ve stropě. Jedním sem šla voda a druhým vystupoval kouř. Myslím si, že se tady vařilo pivo ještě za první republiky," popisuje Miroslav Marek.

Další zajímavé sklepení je pod místním muzeem. Tam se ale mohou podívat i běžní návštěvníci. Loni v lednu zde otevřeli zajímavou expozici o pravěku Mohelnicka.

Velkou zajímavost skrývá sklep jednoho z domů v Třebovské ulici. Je zde točité schodiště, které původně vedlo až do druhého patra.

Bohužel se ale nemůžeme podívat do asi nejzajímavější místnosti pod zemí, která v Mohelnici je, a sice do kostnice. Pod kostelem svatého Tomáše z Canterbury je místnost plná tisíců kostí a lebek. Z hygienických důvodů nás sem ale nepustí.

Kde se zde kosti vzaly, je obestřeno tajemstvím. Existuje několik hypotéz i pověstí. Traduje se, že kostnice vznikla za husitských válek, kdy husité vtrhli do města a vypálili ho i s kostelem.

„Druhou verzí je, že kostnici založili po morové ráně, která město postihla. To se mi ale zdá hodně nepravděpodobné. V době moru se pozůstatky odvážely daleko za město," připomíná Jaromír Vítek.

Škoda jen, že takový unikát nemá možnost vidět veřejnost. Vždyť třeba kostnice v Sedlci u Kutné Hory patří k hojně navštěvovaným památkám.