Jaké investice připravujete na letošní rok?
Největší investice, kterou máme připravenou, je výstavba chodníku podél silnice I/44 v Širokém Brodě od mostu směrem na Jeseník. To je stavba za devět milionů korun. Tíží nás i mosty. Loni jsme opravili nás největší most, někdejší železniční most na bývalé hlavní cestě směrem na Polsko. Během mostních prohlídek jsme zjistili, že nejen tento je ve špatném stavu. Letos budeme připravovat výběrové řízení na opravu mostu přes Olešnici, což je investice kolem pěti milionů korun.
Připravujeme i opravy místních komunikací. Začíná oprava místní komunikace k letišti v objemu tři a půl milionu korun. Chtěli bychom také opravovat sociální zařízení na základní škole, případně některé komunikace po kůrovcové kalamitě.

Máte obecní lesy?
Máme, ale tak málo, že je dáváme do správy. Na svých lesních pozemcích nehospodaříme. Po našich komunikacích přepravují české nebo vojenské lesy i soukromníci kulatinu.

Podél hlavní silnice budete mít chodníky kompletně vybudované?
Co se týká I/44, aktuální úsek je poslední, který nám chybí. Kdysi vedla silnice první třídy středem obce. Tady nemáme dobudovanou infrastrukturu mezi středem obce od základní školy směrem k provozovně Plastkon. Na tento úsek už máme zpracovanou projektovou dokumentaci a investice bychom tam chtěli zacílit příští rok.

Areál za obecním úřadem je hotový?
Ano. Od minulého roku. Zatím jsme měli možnost tento areál využít loni v rámci promítání letního kina. Měli jsme tu čtyři představení se zhruba dvěma sty diváky. Čekáme na možnost většího otevření areálu. Hlavní akcí, kvůli které jsme areál budovali, jsou Dny Mikulovic. Byť máme oslavy připravené, nejsme ani letos úplně přesvědčeni, že se nám je podaří uskutečnit.
Součástí areálu je zázemí pro naše zaměstnance. Máme jich osm, jsou zaměstnaní jako hasiči a zároveň vykonávají částečně úklid obce, případně údržbu zeleně. Vybudovali jsme pro ně zázemí, toalety, šatny, sprchy, ale i zázemí pro veškerou techniku. Neměli jsme tyto věci kde uskladňovat, tím se tento problém podařilo vyřešit.

Mikulovice se hodlají připojit do VAKu (vodohospodářská společnost na Jesenicku, pozn. red.). Jak je tato záležitost daleko?
Je to jedna z cest. Když se transformovaly Severomoravské vodovody a kanalizace a vznikl VAK, Mikulovice do VAKu nevstoupily. Nevím, jaké byly tehdy důvody, nicméně jsme se v devadesátých letech rozhodli, že budeme vodohospodářskou infrastrukturu provozovat sami. Nejprve nám ji provozovala Jesenická vodohospodářská společnost, následně si ji obec vzala pod svá křídla. Udělala se třetí a čtvrtá etapa kanalizace, neustále se rozšiřují vodovody, modernizovala se čistírna odpadních vod. Našli jsme si i vlastní zdroj vody, ale jeho zapojení do vesnice by bylo velmi finančně nákladné. Během půl roku nebo roku přijde generální rozhodnutí, jestli obec zadlužit, zdroj zapojit a mít vlastní a nebýt tak závislí na VAKu. Nebo zda brát od VAKu vodu jako doposud, připojit se jen částečně, nebo vzít celou infrastrukturu a vstoupit do VAKu jako jeden z akcionářů. A být na tom stejně jako všechny obce. Když by přišla jakákoli porucha nebo potřeba investice do obnovy vodohospodářské infrastruktury, už by nešla za námi, ale za VAKem, v němž bychom byli akcionáři.

Máte vodovody a kanalizace zavedené do všech míst, kam byste chtěli?
To nebude asi nikdy. Jsou okrajové části, kde by to lidé chtěli, ale nákladnost by byla příliš vysoká. Je třeba zvažovat, jestli je tam lepší dotáhnout vodovod nebo vykopat studnu, přivést kanalizaci nebo přispět na domovní čistírnu odpadních vod.
Řešíme oblast Kolnovic. Máme tam zdroj vody, měla by se tam budova její úpravna. Následně bychom chtěli upravit „jezeďácké“ rozvody, které tam kdysi vznikly, aby alespoň nejbližší okolí bylo zásobováno pitnou vodou.

Před lety získaly Mikulovice areál Posádky poté, co jej opustila armáda. Jaký je zde stav nyní?
Když se v první fázi uvažovalo, jak tento areál využít, dívali jsme se na zkušenosti z jiných areálů. Když odešla armáda z Dětřichova, skončil tamní areál rozebraný a zničený. To jsme nechtěli. Nejlepší by bylo, kdyby Posádka zůstala v rukou státu. Hledaly se cesty, zda by z ní nemohlo vzniknout výcvikové středisko třeba pro složky IZS. Mělo to určité obrysy, ale nakonec si raději IZS vybudovalo výcvikové středisko jinde, protože odkudkoli je k Praze blíž než z Mikulovic.
My jsme chtěli areál převzít kompletně celý i s lesy. Převedli nám ale pouze budovy bez pozemků pod nimi a komunikace. Protože po opuštění Posádky armádou okamžitě nastalo ničení a krádeže a obec neměla kapacity se o to starat, zastupitelstvo v té době rozhodlo, že pokud bude mít o budovy zájem nějaká nezisková organizace z Mikulovic, dáme jí je zdarma. A pokud to bude někdo cizí, zaplatí minimální odhadní cenu. Hlavně ať mají budovy svého majitele, který by se o ně staral. Během roku se všechny budovy, které v Posádce byly, prodaly. Lesy patří vojenským lesům. Obci tam nepatří nic kromě cest.

Z neziskovek tam působí brontosauři?
Neziskových organizací je tam víc. Velké středisko tam má Junák. Pro něj je to velká základna pro celé Jesenicko.

Využívají tento prostor i podnikatelé?
Je tam firma EkoBab, která se se nám stará o separovaný a tříděný odpad a svoz odpadu. Má tam své centrum, kam sváží plasty. Vozový park tam přestěhovala firma Kamitiro. A pak tam působí Agro ARW Stará Červená Voda, která tam koupila velké sklady, kam převáží slámu. Ale že by tam někdo zaměstnával množství lidí, to nikoli.

Do Posádky vede jediná přístupová komunikace, poměrně úzká a strmá cesta kolem kostela. Je tomu tak?
To je největší potíž, která limitovala využití Posádky. Dnes cesta na Posádku vede kolem kostela a domova seniorů. Je tam velký pohyb lidí, denně tam projíždí množství osobních i nákladních aut. Činí nám to velké problémy. Reálně je to jediná cesta, kterou se tam dá dojet. Na Posádku vede i cesta Za Pekárnou, ale ta není v našem majetku. Musela by se spravit a rozšiřovat, což by bylo komplikované. V rámci pozemkových úprav se pamatovalo na vybudování tříapůlmetrové cesty na Posádku přes Agro pana Kasala.

Tuto cestu by musela stavět obec?
Investorem bychom asi museli být my. Z Posádky vyjíždí i cesta směrem na Salisov u Ondřejovických strojíren. Ale lidé, kteří bydlí v katastru Zlatých Hor, se proti jejímu využití postavili.

V Mikulovicích je velký fotbalový stadion. Zdejší tým hrával třetí ligu. Tento stadion je v majetku obce?
Filosofií obce od začátku je, že se snažila své majetky předat lidem, aby se o ně starali. Nevlastní například ani jeden byt, všechny byly rozprodány občanům. Majetky, které obec pomáhala opravovat nebo nabývat tělovýchovným jednotám, jsou majetkem tělovýchovných jednot, které mají svou právní subjektivitu.

Tím pádem padá starost s údržbou na jejich bedra.
Je to jejich starost, ale zároveň i starost naše. Kdybyste byl předsedou takového spolku, určitě nevezmete z domu dvě stě tisíc a nezaplatil jimi energie, protože se nehraje. Potřebujeme, aby se v obci společenský život udržel, přispíváme tak spolkům, aby své majetky dokázaly udržovat a opravovat. Snažíme se spolky držet nad vodou a ulehčit jim život, protože to zase dělají jenom lidé, ve svém volném čase a zadarmo. A ti kdyby nebyli, pak by teprve nastal problém.