„Návštěvníkům chceme přiblížit historii budovy, pro kterou se vžilo označení Sanatorka. K dispozici máme historické fotografie, dokumenty i autentické výpovědi bývalých pacientů a zaměstnanců. Právě od nich i místních sběratelů jsme si materiály na výstavu zapůjčili," uvedla mluvčí muzea Martina Buchtová.

Léčebna byla postavena v roce 1899 podle návrhu šumperského architekta Heinricha Poppa, autorem úpravy parku je další šumperský obyvatel Zdenek Engelbert.

Areál měl původně švýcarský architektonický ráz. Ten ale vzal za své při četných přestavbách a opravách. Kvůli tomu se sanatorium nemělo šanci dostat na seznam chráněných památek.

Původně budova sloužila jako hydroteraupetický ústav, během 20. století se měnili majitelé i využití.

Tisíce dětských pacientů se zde například léčilo s tuberkulózou, léčebna se stala věhlasnou v celém kraji. Jezdily se do ní dívat i zahraniční delegace.

Jezírko, hřiště, čerstvé ovoce

Ke svému účelu byla vhodná především polohou. Tehdy se tuberkulóza hlavně léčila klidem a dobrou stravou.

Léčebna tehdy zaměstnávala početný personál. Kromě sester a lékařů zde pracovali také učitelé, rehabilitační pracovníci, údržbáři či zahradníci. Sanatorka měla i svou kuchyni.

Velmi krásný byl park, ke kterému přiléhala zahrada i skleníky, kde se pěstovalo ovoce, zelenina i květiny. Kuchařky pak dětem vařily a pekly z čerstvého ovoce.

V parku byly také ozdobné sochy i jezírko, ale nechybělo ani dětské hřiště.

Chlouba určená k demolici

Od začátku 90. let je objekt, který patří Šumperské nemocnici, prázdný.

V minulosti se objevilo několik nápadů, jak by bylo možné Sanatorku využít, například jeden čas se o něj zajímala zahraniční charitativní organizace, spekulovalo se také o tom, že by zde mohl být hotel. Nemovitost ale nikdo nekoupil.

Sanatorka je nyní natolik zchátralá, že je již určena k demolici.