Při příjezdu do České Vsi od Jeseníku jsem viděl za řekou novou hasičskou zbrojnici. Proč jste se rozhodli zbrojnici přestěhovat?
Stará zbrojnice naproti obchodu Hruška byla nevyhovující. Upozorňovaly na to revizní zprávy, navíc jsme tam nedostali ani druhé auto. Když měli hasiči výjezd, museli na dvě místa pro dvě auta. Velký problém bylo i zázemí údržby obce, které bylo v naprosto nevyhovující stodole. Dostali jsme možnost koupit velkou bývalou kotelnu. Rozhodli jsme se ji předělat na hasičskou zbrojnici a zázemí techniky. Pokud by hasiči při nějakém složitém zásahu potřebovali obecní techniku, vše bude na jednom místě.

Co bude se starou zbrojnicí?
Byl plán, že z ní uděláme zázemí turistického ruchu. Měli jsme na to získat peníze z balíku za jesenický akvapark, to ale nedopadlo. Projekt jsme upravili pro potřeby muzea. Chceme tam mít i společenskou místnost, kde mohou být různá setkání, oslavy, besedy nebo zastupitelstva. Podkroví a přízemí chceme využít pro muzeum válečné historie. V první fázi bychom celý dům kompletně zrekonstruovali. Bude zateplený včetně obvodových stěn. Během tři čtvrtě roku stavební činnosti bude probíhat i příprava té expozice. Staveniště budeme předávat na přelomu března a dubna. Už máme vysoutěženo, během dubna by se mělo začít stavět. Je to jedna z velkých akcí.

Šárka Vybíralová a Roman Šerák vyrábí v České Vsi ovocná vína.
Co vyzkoušeli, to se chytlo. Dvojice z Jeseníků uspěla s ovocnými víny

Jaké další akce chystáte na letošní rok?
Máme hodně rozpracovaných akcí z loňského roku, chystáme i hodně projekčně. Například rekonstrukci lesní cesty. Máme několik kilometrů lesních cest, i díky dotacím se je snažíme udržovat. Nejen z pohledu lesního hospodářství, ale máme po nich vedeny i cyklotrasy v projektu YesCyklo. Budeme chtít zrekonstruovat nejkritičtější úsek, který nám vzala voda při bouřkách. Náklady budou kolem dvou milionů korun.

Chystáte i další projekty v oblasti volnočasových aktivit?
Letos chceme dělat lesní fitstezku. Loni jsme spravili příjezd od řetězárny nahoru. Je to velmi frekventované místo, lidé tam hodně jezdí na kole, chodí i běhají. Chceme tam instalovat prvky u kterých se mohou zastavit, sednout, zacvičit, splnit nějaký úkol. Je to zhruba 4 kilometry na ranč, vhodné pro odpolední rodinnou procházku. Protože se to místo nachází v našich lesích, chceme ho zatraktivnit.

Česká Ves usilovala o vybudování vlastního sběrného dvora. Je tento záměr stále aktuální?
Rádi bychom vlastní sběrný dvůr vybudovali. Dnes máme pronajatý prostor v Technických službách Jeseník. Nový sběrný dvůr chceme spojit s místem, kde máme zbrojnici a zázemí, aby to naši zaměstnanci měli blízko a sběrný dvůr provozovali sami. Loni jsme za čtyři miliony koupili traktor a vlastními silami si dělali zimní údržbu. Letos jej chceme dovybavit žací lištou. Kupujeme také kontejnerový nosič a kontejnery na svoz bioodpadu, chceme si je svážet sami.

Ilustrační foto.
Bolest a pocení. Tak intenzivní nemoc jsem nikdy neměl, říká Šumperan s covidem

Vlastní obec bytový fond?
Máme téměř tři sta bytů a do bytového hospodářství vkládáme velké položky. Na panelových domech zrovna spravujeme střechy a střešní nástavby v hodnotě nějakých čtyř milionů korun. Celkové náklady na bytové hospodářství jsou letos kolem devíti milionů. Snažíme se u bytového hospodářství držet vyrovnaný rozpočet. Na větší rekonstrukce je třeba žádat dotace. Loni jsme zateplovali všechny paneláky, letos zateplujeme střechy. Pak je i běžná údržba, výměny různých zařízení v jednotlivých bytech.

Řada obcí na Jesenicku zaznamenává velký zájem o pozemky. Je tomu stejně i v České Vsi?
V jedné zóně budeme budovat novou komunikaci jako podporu stavebníkům, kteří tam budou stavět a bydlet.
Na jednu stranu máme v obci řadu rozvojových ploch pro bydlení, máme tak vyčerpaná procenta pro plochy k zástavbě. Tyto plochy ale vlastní zemědělci, kteří tam pasou krávy. Protože máme vyčerpaná procenta, nemůžeme jako obec uvolnit pozemky k zástavbě. Snažíme se oslovovat soukromníky, abychom našli plochy pro výstavbu. Nejde ani o to, že bychom se chtěli stát developerem, ale chceme hrát roli zprostředkovatele a udělat zastavovací studii, abychom pak nenaráželi na to, že v lokalitě bude nedostatečná komunikace, nejde tam přivést veřejné osvětlení nebo přípojky, protože by vedly přes cizí pozemky.

Středem obce vede frekventovaná silnice první třídy. Chodníky okolo ní máte vyřešené?
Zhruba za čtyři miliony korun budeme dělat nový chodník od Benziny směrem k lávce na hřišti. Na té straně silnice chodník není a když děti vystoupí z autobusu a jdou ke škole, přebíhají v nejméně přehledné zatáčce naproti hřišti. Připravujeme chodníky pod Řetězárnou či v zatáčce směrem ke škole. Děláme architektonickou koncepci celé té lokality.

Co je jejím cílem?
Primární je pro nás celý areál školy, včetně zeleně, pořádného přístupu do školy. Dnes je tam přístup z boku. Koncept studie máme připravený, řeší vstup, všechna hluchá místa mezi pavilony. Rádi bychom je využili pro mimoškolní činnost nebo činnost školního klubu. Každá ta proluka bude sloužit pro jinou činnost.

O školu v České Vsi bývá zájem i ze strany rodičů a dětí z Jeseníku. Chystáte nějaká vylepšení budov?
Rádi bychom spravili alespoň jeden školní pavilon ze sedmi na hotovo – rozvody vody, kanalizace, podlahu, chodby. Škola má šedesát let, hodně věcí se udělalo zvenku a je třeba začít i s vnitřními úpravami. Za školou budeme rekonstruovat atletický ovál zhruba za dva miliony korun.
V mateřské školce na Holanově ulici chceme udělat kompletní rekonstrukci umýváren pro děti, sprch a toalet. Máme vizi, že do obou školek i školy každý rok zainvestujeme nějakou větší částku v řádu milionů korun, aby ty budovy nezastarávaly. Do školky jde každý rok půl milionu, do školy čtyři, pět milionů mimo běžný provozní rozpočet.

Jesenicko hodně zasáhla kůrovcová kalamita. Jak se dotkla vašich obecních lesů?
Máme 160 hektarů lesa. Ještě před třemi lety nám všichni záviděli, jak máme výnosné lesy, protože je máme v optimálním stáří šedesát až devadesát lety. Před třemi lety jsme řešili kalamitu václavky, to ale bylo směšné proti současnému kůrovci. Opticky máme z lesů zhruba dvakrát větší příjmy než před kůrovcovou kalamitou. Těžíme ale dvanáctinásobně víc dříví. Cena průměrného kubíku dříví se propadla z patnácti set či dvou tisíc korun na zhruba sto padesát. Ještě nejsme ve ztrátě, vyděláváme velké peníze, protože musíme vytěžit obrovské objemy dřeva, ale je to na úkor budoucích dvaceti let, kdy mohl les dál plynule vydělávat. Smrkové porosty na bývalých polích vysadili ještě Němci, teď se na to doplácí. Nové kultury máme smíšené, do lesa se vysazuje to, co se do těchto poloh sázet má. Do lesa jsme poměrně hodně investovali a veškeré rezervy, které si tvoříme, jsou na budoucí obnovu. Protože si uvědomujeme, že z příjmy z lesa nebudeme moci počítat. Věřím ale, že letos je kůrovcová kalamita na ústupu.