Byl autorem námětu a scénáře, kameramanem, řidičem a také organizátorem celé třítýdenní cesty po zemi, která se ani zdaleka nevzpamatovala z tragického zemětřesení v lednu 2010.

„Připadalo mi, že na Haiti ustrnul čas, nic se tam navzdory proudící zahraniční pomoci nezměnilo,“ shrnuje Strouhal dojmy ze svého pátého pobytu v nejchudší zemi západní polokoule. Naposled tam jel loni na jaře „Trosky jsou uklizené jen z cest, ale jinak nikde není ani náznak nějakého pokroku. Nikde včetně pobořeného prezidentského paláce se nic neopravuje, lidí v obřích stanových táborech, kde se o ně starají humanitární organizace, spíš přibylo. Státní správa nefunguje, “ pokračuje filmař.

Se štábem natáčel v několika městech včetně metropole a samozřejmě i v přímořské osadě Baie De Henne, kam směřuje už několik let pomoc také ze zábřežské farnosti. Filmaře tam čekala novinka: v osadě už nepůsobí český misionář Roman Musil. Po několika vyčerpávajících letech se vrátil domů a ve farnosti ho nahradil Haiťan, který studoval v USA.

Výsledkem cesty českého štábu budou dva dokumenty, které televize odvysílá letos na podzim. První bude zaměřen na historii Haiti a humanitární projekty české Charity, druhý zaplní příběhy Haiťanů, které štáb zpovídal.

Byla to na příklad napůl ochrnutá dívka Chris z Baie De Henne, která byla kdysi znásilněna. Nemůže chodit, pohybuje se jen posunováním po rukou. Manžel jí loni zemřel na choleru, takže se sama stará o dvě děti a je odkázána na pomoc sousedů a farnosti.

„Chtěli jsme točit, jak připravuje oběd. Řekla, že vařit nebude, protože nic nemá. Pozitivní bylo naopak natáčení s dívkou Ange, o kterou se v projektu Adopce na dálku stará obec Nemile. Ta měla na otázku, jak si představuje svou budoucnost, jasnou odpověď: stát se lékařkou, vrátit se do osady a pomáhat lidem,“ říká Strouhal.

V hlavním městě se mu podařilo znovu najít slepého muzikanta, kterého potkal loni na jaře. Štáb s ním v troskách katedrály natočil několik písniček, které budou hudebním doprovodem televizních dokumentů.

„Závěr našeho setkání vypovídal o situaci na Haiti. Dali jsme hudebníkovi nějaké peníze a z věže kostela, kde jsme pak točili, jsme viděli, jak ho skupina Haiťanů na ulici přepadla a o peníze okradla. Věděli, že od nás něco dostal, tak si na něj počkali,“ vzpomíná Strouhal.

Nejhezčí zážitek si tentokrát z Haiti dovezl z Jacmelu, který je proslulý tradičními karnevaly. Štáb se ocitl i uprostřed průvodu působivých obřích masek. „Tam jsme spatřili jinou tvář Haiti s lidmi plnými veselí a hrdosti na své tradice. Byla tam úplně jiná atmosféra, jako bychom se ocitli na ostrůvku jiné civilizace, než jaké patří zbytek ostrova,“ uzavírá Martin Strouhal.