Ekologickému hospodaření se před lety rozhodli věnovat i manželé Martina a Přemysl Čechovi. Jejich farma se nachází na pomezí severní Hané a podhůří Jeseníků v Rovensku, pole mají i u Postřelmova a Zábřehu.

Jako jedni z mála se nevěnují jen šetrnému chovu zvířat, ale také pěstování bio obilovin. Patří k výjimkám. V celém kraji je ekologickým způsobem obdělávané jen jedno procento orné půdy. Jde o zhruba dva tisíce hektarů, což je pro srovnání plocha velká jen jako půlka Mohelnice.

Manželé Čechovi hospodaří od roku 2001, kdy začínali s chovem ovcí. Tehdy vybudovali první areál pro pastvu. Věnují se nenáročnému plemenu, které je celoročně venku. Dnes mají asi sto třicet zvířat. Z původních čtyřiceti hektarů, které obhospodařovali, je dnes pětinásobek.

Chemie se postupně vzdali

Začínali hospodařit klasicky s použitím chemie, postupně se jí ale vzdali. Od roku 2007 je celá farma v ekologická.

„Kraj, kde hospodaříme, není tak úrodný jako Haná. Oproti tamním zemědělcům jsme měli nižší výnosy. Byly dvě možnosti, jak to řešit. Buď víc stříkat a přihnojovat, nebo jít cestou ekologického zemědělství. Rozhodli jsme se pro tuto variantu," vzpomíná na začátky Přemysl Čech.

Jak říká, první roky byly krušné. „Pozemky, které jsme získali, byly v žalostném stavu, plné plevele. Během tří let, kdy ze zákona trvá přechodné období, se nám jejich stav podařilo zlepšit. Dnes na některých polích hospodaříme desátým rokem a vidíme, že roste kvalita půdy i výnosy," vysvětluje zemědělec.

Čtvrtina ploch jsou pastviny

Pěstují špaldu jak pro osivo, tak pro zpracování ve mlýně, různé druhy pšenice, oves pro potravinářské účely i na osivo a také různé druhy obilovin. Čtvrtinu všech ploch nechávají jako pastviny.

Drtivou většinu produkce prodávají Čechovi odběratelům, pro svá zvířata si nechávají jen minimum vypěstovaných obilnin. I v tomto ohledu patří mezi výjimky. Podle statistik se na trh dostane jen polovina veškeré české produkce bio obilnin. Zbytek používají farmáři jako krmivo pro svůj dobytek.

„Z toho, co se dostane na trh, jde navíc polovina do zahraničí. V Německu je po biopotravinách velká poptávka a tamní producenti nestačí nasytit trh, takže nakupují v sousedních zemích. Nejvíc se vyváží proso, žito či špalda," popisuje aktuální situaci Andrea Hrabalová z obecně prospěšné společnosti Bioinstitut Olomouc, která zaštiťuje aktivity v oblasti výzkumu a vzdělávání v ekologickém zemědělství.

Když se manželé Čechovi rozhodli hospodařit ekologicky, museli si pořídit i některé speciální stroje, například sklízecí techniku, která dokáže z obilí odstranit plevel, nebo čističku.

Plánují skladovací halu

„Chce to ale hlavně změnit myšlení a připustit si, že na poli prostě nějaký plevel bude," vysvětluje Přemysl Čech. Spolu s manželkou už plánují do budoucna. Rádi by vybudovali skladovací halu.

Zajímavostí je, že české ekologické zemědělství má své kořeny právě na Šumpersku. První krůčky začaly ještě před sametovou revolucí, kdy parta nadšenců zastřešená hnutím Brontosaurus připravila projekt i první tři tábory s touto tématikou. Dva z nich byly v našem regionu – v Hanušovicích a Dubicku.

„Tehdy jsme se u soudruhů setkali s nepochopením. Vzpomínám, jak mi říkali, že nějaký podřadný agronom je nebude učit, jak se má hospodařit. Projekt pod hnutím Brontosaurus ale získal ještě před sametovou revolucí ocenění a mohli jsme pokračovat," vzpomíná Martin Hutař, jeden z ze zakladatelů ekologického zemědělství u nás a majitel společnosti Pro Bio ze Starého Města, vůbec prvního výrobce biopotravin v České republice.

Dnes je jen v Olomouckém kraji 245 ekologických farem, které obhospodařují téměř čtyřicet tisíc hektarů půdy. Na ekofarmách se nyní chová víc než polovina všech ovcí, drtivá většina koz, čtvrtina koní a každá pátá kráva.