„Počet občanů s úřední adresou strmě vzrůstá, například v roce 2010 jich bylo na radnici přihlášeno 556, letos je to již 903 lidí," sdělila vedoucí správního oddělení městského úřadu Olga Breitzetelová.

Klasických bezdomovců, kteří po městě bloumají s igelitovými taškami, je z nich ovšem jen malé procento. Těch se v Šumperku pohybuje sotva několik desítek. „Problémových lidí, které již známe, může být maximálně dvacet. Většinou s nimi řešíme přestupky jako je požívání alkoholu na veřejném prostranství, případně veřejné pohoršení či drobné krádeže. Řada bezdomovců se ale také zdržuje na okraji města, kde nikomu nevadí," řekl ředitel šumperské městské policie Zdeněk Dočekal.

Důvody, proč se lidé přihlašují na radnici jsou různé, ale nejčastěji za tímto krokem stojí obavy z návštěvy exekutora. Zadlužených lidí, kteří nezvládají plnit své závazky, totiž v posledních letech přibylo. Řada finančních společností stále  ochotně půjčí každému, kdo si o peníze řekne. Důsledky pak často bývají pro dlužníka katastrofální. Devětapadesátiletý pan Jaroslav ze Šumperku o tom ví své, jméno si zveřejnit nepřál. „Syn nadělal dluhy, půjčil si na elektroniku, auto a další věci, pak se mu to vymklo z rukou, protože přišel o práci. Zpočátku jsme za něj splátky  hradili, ale pak už nebylo z čeho, protože už dlužil,  kde se dalo. Odhlásili jsme ho z bytu, syn pak měl trvalé bydliště na radnici. Báli jsme se, aby nám exekutor nesebral naše věci. Ale to jsme se spletli, vykonavatel nám do bytu stejně přišel a oblepil všechno, něco si rovnou odvezl. Tak jsem přišel třeba o sekačku, fotoaparát a notebook, doklady od těch věcí jsem už neměl," popsal pan Jaroslav.

Podle Davida Taly, mluvčího Exekutorského úřadu JUDr. Tomáše Vrány v Přerově, který je jedním z největších v republice, popsaný případ není nijak neobvyklý.

„Pokud se lidé přihlásí na úřední adrese, příliš si nepomohou, je to mýtus, že na ně exekutor nedosáhne. Problém je, že se o nařízené exekuci a výši dluhu nemusí vůbec dozvědět, pokud si nepřebírají poštu. My navíc vždy zjišťujeme, kde dotyčný skutečně bydlí. Vykonavatel různými způsoby může zjistit, ve kterém místě se dlužník zdržuje, pak má oprávnění do bytu vstoupit," vysvětlil David Tala.

I když stovky lidí na radnici papírově bydlí, poštu si na ní vyzvedávat nemohou. „Listovní zásilky vracíme poště, neskladujeme je," řekla Olga Breitzetelová.

Občané si mohou na pobočce pošty zařídit box pro uschování zásilek, případně nahlásit adresu pro doručování.

Pro radnici počet přihlášených navíc představuje nemalé finanční ztráty. Lidé kteří oficiálně nikde nebydlí, neplatí totiž poplatky za odpady. Ty ročně na jednoho člena domácnosti činí 564 korun.