„Většina rodičů chce, aby jejich dítě studovalo, neohlížejí se na to, že křesel v kancelářích není pro všechny dost. Přitom v našem závodu aktuálně chybí sedmdesát řemeslníků. Zaměstnance, kteří odcházejí do penze, nemá kdo nahradit. A zřejmě bude i hůř. Vždyť v letošním školním roce nebyl v Šumperku otevřen učební obor opravář kolejových vozidel, mladí o něj totiž neprojevili zájem," posteskla si Lucie Novotná, personální ředitelka společnosti Pars nova Šumperk.

Kvalifikovaní odborníci scházejí také jinde. Zaměstnavatelé se navíc děsí toho, že průměrný věk řemeslníka překročil padesátku.

„Těžko říct, co bude za deset let, až tito lidé odejdou do důchodu, ovšem už dnes je mimořádný zájem o absolventy technických oborů," vysvětluje Jiří Horsák, který působí na Střední škole železniční, technické a služeb v Šumperku jako zástupce ředitelky pro praktické vyučování.

Firmy usilují o to, aby získaly učně na praxi. „Během roku si mladého člověka otipují a pak mu mnohdy nabídnou místo," dodává Jaroslav Lacina, vedoucí učitel odborného výcviku.

Pars nova poskytuje nejlepším učňům stipendium patnáct set korun měsíčně. Další peníze si mohou vydělat v rámci praxe. Žáci technických oborů dostávají krajské stipendium ve výši několika set měsíčně. Škola pak nejlepším žákům a studentům uděluje jednorázovou odměnu pět tisíc korun.

Problém sehnat kvalifikované síly může časem nastat také v mohelnickém Siemensu, což je jeden z největších zaměstnavatelů v regionu.

„Nedávno jsme si dělali dlouhodobou analýzu, jejíž součástí byl výhled do nejbližší budoucnosti, a sice kolik pracovníků a z jakých profesí nám odejde v příštích patnácti letech do důchodu. Jedním ze závěrů je, že se v horizontu zhruba pár let dostaneme do situace, kdy budeme potřebovat v odbornějších profesích nahradit každý rok třicet až padesát zaměstnanců," uvedl ředitel závodu Pavel Pěnička. Nejžádanější profese jsou především obráběči, obsluhy CNC obráběcích strojů, obsluhy-seřizovači CNC strojů, a pak kvalifikovaní dělníci pro elektrotechnické obory.