Přerušení výkonu trestu je nejvyšší forma odměny, jakou vězeň může dostat, a musí si ji také zasloužit: vzorným chováním a přístupem k práci.

Během letošního roku udělil ředitel Mírova Vladimír Lang takových odměn jednatřicet a opušťáky se vesměs týkaly malé skupiny devíti vězňů z kategorie ostrahy nebo dozoru.

„Odsouzené z kategorie zvýšené ostrahy, kterých je tady nejvíc, zásadně nepouštíme. I tak je to vždycky riziko. Nikdy nevíte, do jaké situace se ten člověk venku dostane a jak zareaguje,“ říká ředitel věznice Vladimír Lang.

Připomíná případy z minulosti, kdy vězeň na „opušťáku“ nenašel manželku doma a rozkopal domovní dveře, další se na zpáteční cestě popral a skončil na policii.

Nejkurióznější případ byl vězeň, který se při návratu opil s kumpány v hospodě, ti mu pak ukázali, kam má jít na autobus, vězeň řekl řidiči, že chce jízdenku na hrad a ocitl se nechtěně v Bouzově.

Pokud vůbec ředitel povolí propustku, začíná vězeň jen krátkým pracovním výletem v doprovodu vychovatele - například uklízí mimo věznici sníh. Když zkouškou projde a nepokusí se o útěk, může později dostat propustku na deset hodin. Většinou si ho vyzvedne rodina a jedou například do Mohelnice na oběd.

„Další fáze je pak přerušení trestu na čtyřiadvacet hodin a teprve pak následuje odměna v podobě propustky na více dnů,“ vysvětluje Vladimír Lang.

Přerušení trestu navrhuje vychovatel a rozhoduje o něm jedenáctičlenná komise na základě celé řady kritérií. Přihlíží na příklad i k délce trestu, k šanci na podmíněné propuštění, rodinnému zázemí nebo zločinu, za nějž byl vězeň odsouzen. Konečné slovo má vždycky ředitel. Nejvíce může odsouzený strávit mimo věznici dvacet dnů ročně.

Mírovský hrad v současné době obývá 396 vězňů a kapacita hradu je pouze mírně překročená - jen o šestadvacet vězňů. A to věznice právě v minulém týdnu kapacitu zvýšila o pětadvacet míst, když čtyři víceúčelové místnosti přeměnila v cely.

„Všechny české věznice jsou přeplněné, kapacita je překročena někde o deset, jinde až o třicet procent. Pro vězně je nejhorší totální ztráta soukromí. Na některých celách je i osmnáct lidí, v zadním traktu, kde jsou oddělení se zvýšenou ostrahou, nejsou cely s méně než deseti lidmi,“ uvedla mluvčí věznice Magda Petříková.

Naprostá většina odsouzených, celkem 344, patří do kategorie zvýšené ostrahy. Sedm vězňů si na Mírově odpykává doživotní trest. Ti mají komfortnější ubytování, každý má vlastní celu. Asi padesátka nedobrovolných obyvatel Mírova si tu odpykává výjimečné tresty nad osmnáct let.

O provoz věznice Mírov se stará 278 zaměstnanců, z toho 95 civilních. Pobyt odsouzeného ve věznici Mírov stojí státní pokladnu 1200 korun denně. Když vězeň pracuje, strhává mu věznice 40 procent mzdy, nejvíce však 1500 korun měsíčně. Když nepracuje, hradí celý pobyt stát.

Věznice Mírov
Věznice Mírov