Pokud památka náhodou svou historickou konstrukcí sama neumožňuje bezbariérový přístup, vybudování cesty pro invalidní vozíčky komplikují omezení, plynoucí ze zákonné ochrany památek.

„Protože prohlídka probíhá celá v exteriéru, nemají vozíčkáři s návštěvou našeho hradu žádný problém,“ uvedla pracovnice hradu Helfštýn Hana Ďuráková. „Bezbariérová je restaurace i toalety. Handicapovaní o přístupnosti hradu vědí a jezdí k nám i celé zájezdy,“ potvrdila. I přes značnou přístupnost se ale handicapovaní nedostanou na věž a na expozici uměleckého kovářství.

Také na ostatních památkách sice mohou handicapovaní absolvovat část prohlídky, ale vyšší patra jim zůstávají nedostupná.

„Pro vozíčkáře je přístupné přízemí, reprezentační sály, výstava kočárů a pomocí nájezdové plošiny i kaple,“ uvedla průvodkyně zámku v Náměšti Jitka Vychodilová.

Zpřístupnění ostatních pater zámků a hradů by ale znamenalo přílišný zásah do historické hodnoty budovy.

„Výtah příliš hrubě zasahuje do architektonické struktury budovy,“ potvrdil ředitel olomoucké pobočky Národního památkového ústavu Pavel Konečný.

„Někde to ale možné je. V současné době například zkoumáme možnosti zprovoznění původního historického výtahu na hradě Šternberk,“ doplnil.

Některé hrady a zámky jsou však v takovém stavu, že projekty na zpřístupnění objektu pro handicapované návštěvníky se odsouvají kvůli jiným nutným opravám do vzdálené budoucnosti.

„Opravujeme nyní fasády a exteriér,“ uvedl kastelán Tovačova Jaroslav Dostál. „Je to běh na tak dlouhou trať, že projekty interiéru ještě vůbec nejsou hotové. Zatím tedy neuvažujeme ani o bezbariérovosti zámku,“ upřesnil.

Podobně je tomu i v Branné, kde se podle kastelána Petra Adamce naposledy částečně rekonstruoval hrad v 70. letech.

„Náš hrad je pro vozíčkáře naprosto nepřístupný. Už most k hlavní bráně je pro vozíčky nesjízdný, protože není dosud dodělaná dlažba,“ upřesnil.

Podle ředitele a předsedy olomouckého Spolku Trend vozíčkářů Milana Langera je dostupnost hradů a zámků obecně slabá.

„Většina z handicapovaných se musí spokojit s tím, že navštíví jen nádvoří nebo přízemí. Pokud je někdo skutečně osobně zapálen do historie a má schopný a fyzicky zdatný doprovod, dostane se i do dalších pater objektů. Ale to jsou skutečně jen výjimky,“ potvrdil.

„Nechci, aby byly hrady a zámky narušeny velkým bouráním a stavěním výtahů. Jsem pro citlivé odstranění bariér,“ uvedla handicapovaná Dagmar Sedláčková.

„Důležité je i vybudování bezbariérových toalet,“ zdůraznila.

Podle kastelánky hradu Šternberk Heleny Gottwaldové by mělo být samozřejmostí snažit se památky zpřístupnit vozíčkářům. „Bourání bariér je současný trend, který umožní většímu spektru návštěvníků prohlédnout si náš hrad,“ uzavřela.

Hrady a zámky z pohledu vozíčkářů

Velké Losiny- pouze nádvoří
Branná-nepřístupný
Šternberk-částečně přístupné, bezbariérové wc, překonání dvou schodů do první patra
Tovačov-nepřístupný
Helfšýn-přístupná prohlídková trasa
Čechy pod Kosířem- nepřístupné
Náměšť na Hané-částečně přístupné, přízemí, kaple
Plumlov- částečně přístupný, po zazvonění s vozíkem pomůže průvodkyně

Denisa Mikolášková