Zatímco červené motoráky řady 131 přezdívané Hurvínek si v pravidelném provozu pamatuje řada starších cestujících, vůz Věžák je opravdová rarita. Mezi lety 1930 až 1935 jich kopřivnický podnik Tatra vyrobil 89 kusů.

Do současné doby se zachovaly dva, z toho jeden v Šumperku v druhé polovině 80. let zrenovovali nadšenci z místního depa. Jedná se o vůbec nejstarší provozuschopný motorový vůz v České republice.

Zelený motoráček získal svou přezdívku díky vyvýšené kabině strojvedoucího, která se nachází uprostřed nad střechou vozu.

„Jediné, co je nepřirozené, je boční posed vůči trati. Jinak je vozidlo na ježdění moc příjemné. Zejména je velmi jednoduché na obsluhu,“ řekl Petr Gajdoš, který historický motorák při sobotních jízdách řídil.

Z vyvýšené kabiny má strojvedoucí na trať velmi dobrý výhled.

„Jen když se při posunu vozidla spojují, potřebuji posunovače, který mi při najíždění na jiný vůz ukáže, kolik mám místa. Nevidím totiž šest metrů před sebe,“ dodal Petr Gajdoš.

Mezi cestujícími převládaly rodiny s dětmi. Mezi nimi byla i Jarmila Odstrčilová s vnoučaty.

„Dětem se vláčky líbí, hodinka a půl na cestu tam a zpět je tak akorát,“ poznamenala starší žena.


Vůz M120 417 Věžák Byl vyroben v roce 1931. Jako vůbec první motorové vozy Československých drah měl tento typ vestavěný záchod či stanoviště strovedoucího v kabině nad střechou. Do vozu z hmotnosti 12,5 tuny se vešlo 36 sedících a deset stojících pasažérů. Maximálně dosahovaly padesátikilometrové rychlosti. Hovoří se o nich jako o zachráncích československých lokálek. Byly totiž jednoduché pro údržbu i obsluhu, spolehlivé a na rozdíl od parních lokomotiv i provozně úsporné. Říkalo se jim kolejové autobusy, jejich konstrukce byla odvozena od autobusů silničních.

Vůz M131 101 Hurvínek Tento typ vozů vyráběla v letech 1948 až 1956 Tatra Kopřivnice a Vagónka Studénka. Vzniklo jich úctyhodných 549 kusů. Byly nasazovány na lokálkách po celém Československu. Mezi železničáři byly oblíbené díky provozní spolehlivosti a nenáročnosti. Nesly též přezdívky Kredenc nebo Splašená bedna. Do vozu o hmotnosti 15,6 tuny se vešlo 48 sedících cestujících, jet mohl maximálně šedesátikilometrovou rychlostí. V 70. a 80. letech 20. století je nahradily vozy řady 810.