„Tento řopík byl určen pro sedm vojáků, prostory zde nejsou nijak velké. Byl vybudován z velmi odolného materiálu a také způsob obrany byl velmi důmyslně propracován. Tehdejší armáda ho nechala vybudovat v roce 1938, ale už nevyužila," vysvětlil Martin Skoumal z Klubu vojenské historie.  Návštěvníky prováděl v dobové uniformě, ve které mu ovšem bylo značně horko. I ve vyšších polohách Jeseníků totiž v sobotu teploty šplhaly ke třicítce.

Obranný systém v okolí Branné byl postaven tak, aby jednotlivé objekty byly vzájemně v dohledu. „Dříve zde byl ráz krajiny úplně jiný, nyní pohled na okolní bunkry zastírají vzrostlé stromy," dodal Martin Skoumal.

Rozsáhlý projekt obranné strategie předválečného Československa spočíval ve vytvoření souvislé linie železobetonových objektů různých typů a vybavení. Prioritně byl opevňován úsek severní hranice státu. Mnichovská dohoda práce ukončila, ale přesto byla například mezi Brannou a Starým Městem postavena stovka bunkrů, takzvaných řopíků. Tento název je odvozen od zkratky Ředitelství opevňovacích prací. Každý bunkr byl tehdy označen písmeny ŘOP a číselným kódem. O spoustu prvorepublikových řopíků se nyní starají party nadšenců, které zajímá vojenská historie.

Řopík  u samoty Splav v blízkosti Branné je nyní vybaven tak, jak měl původně sloužit svému účelu. „Podařilo se nám sehnat také repliky dobových zbraní, které předvádíme návštěvníkům. Rádi bychom také vybudovali speciální naučnou stezku, která turisty provede i po okolních pevnostech," dodal Martin Skoumal.