Putovní trofej získal Ján Hrabovský ze Slovenska, který ve stejné soutěži zvítězil již v roce 2009. „Do soutěže v rýžování se letos zapojilo téměř osmdesát účastníků. Diváků se během dne v areálu vystřídalo kolem tisíce," sdělila Gábina Kotasová z městského informačního centra.

Zlatokopové, z nichž mnozí svou vizáží jakoby vystoupili z éry zlaté horečky na Klondiku, se do zlatohorského hornického skanzenu sjíždějí pravidelně. Konala se zde už republiková, evropská i světová mistrovství. A vždy se rýžuje jako při zlaté horečce.

A jak na to? Krouživý pohyb nebo spíše jakési kvedlání umožní těžkým komponentům, aby se seskupily uprostřed pánve. Ty lehčí se zároveň vylévají. Na dně pak zbude jen koncentrát těch nejtěžších minerálů, zvaný šlich.

Ti nejzdatnější borci zmíněné zlaté kousky, kterým se odborně říká zlatinky, preparují z písku během několika minut. Méně šikovným laikům tento proces zabere i hodiny. Zlatinky pak putují do zkumavek, které kontroluje porota. Všichni soutěžící totiž mají v kýblu písku stejný počet zlatinek, rozhodující je čas, za který je najdou.

Ve Zlatých Horách se cenný kov těžil do roku 1788, nyní historii připomíná skanzen s naučnou stezkou. Jen pro zajímavost, v České republice je přibližně devět set nalezišť zlata. Unikátem jsou například Kašperské Hory v Jižních Čechách.

V nalezištích v Jihoafrické republice, o které se uvádí, že je na zlato nejbohatší zemí světa, se výtěžnost pohybuje z jedné tuny materiálu kolem pěti až šesti gramů zlata. V Kašperských Horách je to prý devět až deset gramů zlata na tunu.