„Tyto termíny se velmi často zaměňují, přitom mají jednoznačný význam a liší se tím, jak vznikají. Samozřejmě lidem klouže obojí,“ uvedl vedoucí regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorolo­gického ústavu Roman Volný.

Náledí vzniká, pokud klesne pod bod mrazu teplota povrchu, který byl mokrý nebo na něm ležel sníh, a ten začal během dne vlivem teploty nad nulou odtávat. „Při poklesu teploty zmrzne a vznikne na něm vrstvička ledu,“ vysvětlil Volný.

Naopak ledovka vzniká pouze jako průvodní jev mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení. Při mrznoucích srážkách dopadají na povrch kapičky přechlazené vody anebo kapičky vody dopadají na povrch o teplotě pod nulou.

„Voda při dopadu kapičky okamžitě zmrzne a vytváří se ledovka, která bývá na rozdíl od náledí čirá a především bývá mnohdy naprosto hladká,“ dodal. Právě z toho důvodu by podle meteorologů mohla být ledovka i v dopravě obávanější než náledí.

Co hlavně odlišuje ledovku od náledí, jsou podle meteorologů široké možnosti její tvorby i mimo pozemní komunikace.

„Padající srážky totiž mohou namrzat i na větvích stromů nebo na drátech elektrického vedení. V extrémních případech, kdy se vytváří vysloveně silná ledovka, tedy může docházet i k lámání větví nebo ohýbání celých stromů. Eventuálně se mohou vyskytovat i poruchy v dodávkách elektrické energie,“ informovali meteorologové na serveru http://www.chmi.cz.