„Existují náklady, které souvisí s volbami, ale nelze je uplatnit. Obec například nenajde vhodnější volební místnost než nějaký starší prostor. Aby vypadal důstojně, musí se vymalovat. Nebo se musí přikoupit počítač, protože obec nemá žádný vhodný na zpracování výsledků," řekla starostka Jeseníku Marie Fomiczewová.
Podle její zkušenosti se okruh takzvaných neuznatelných nákladů, které stát neproplácí, neustále rozšiřuje. Mezi neuznatelné náklady patří třeba i flash disky, které se používají k přenosu dat z okrskových volebních komisí. Doposud si samosprávy ze svého musí platit i zástěny, za kterými voliči upravují hlasovací lístky.
Jakou částku jesenická radnice v souvislosti s volbami ze své kasy vydala, nelze přesně určit. Při prezidentských volbách v lednu letošního roku to bylo odhadem deset až třicet tisíc korun. „Jsou to sice drobné, ale je jich škoda," poznamenala starostka Marie Fomiczewová.
Šumperská radnice na volby doplácí minimálně, jedná se o částku v řádu několika tisíců korun. „Většina nákladů je městu proplacená, z rozpočtu radnice se zpravidla pořizují drobnosti," sdělila Petra Štefečková z šumperského městského úřadu.
Radnice platí například vylepení plakátů s termínem konání voleb či flash disky na přenášení dat.
V Zábřehu problém s tím, že by náklady na zajištění voleb museli zčásti hradit z městské kasy, nemají. Stát dává městu zálohu a po volbách se vyúčtovávají skutečné náklady. Samospráva dostane uhrazené odměny pro členy volebních komisí, stravné, pronájem telefonů a výpočetní techniky a zčásti i kancelářské potřeby.
„Stát neproplácí jen některé drobnosti, například informační cedule pro voliče, orientační štítky, které je navádějí do volebních místností, nebo třeba nůžky pro volební komisi. Tyto náklady jsou ale minimální," řekl mluvčí zábřežské radnice Daniel Gryc.
