Ekologům je trnem v oku, že Správa umožnila zásahy proti kůrovci včetně kácení či použití chemických prostředků na většině plochy rezervace.

„Většina ohnisek kůrovce a holin byla a je mimo rezervaci. Kalamitní situace v oblasti je jen součástí masivní kůrovcové vlny, která postupuje z východu do vnitrozemí CHKO a kterou lesníci nezvládají řešit,“ stojí v otevřeném dopise ministru životního prostředí, za nímž stojí zástupci Společnosti přátel Jeseníků a Hnutí Duha.

Tvrdí, že příroda v rezervaci je ničena, Správa CHKO rozhodla špatně a požadují vydání předběžného opatření, které by zakázalo kácení a použití chemie. Pokud nedosáhnou svých cílů úředními prostředky, avizují ekologové občanské protesty přímo v chráněném území.

Chceme změnit složení lesa

Podle Správy CHKO Jeseníky nejsou žádné zásahy dovoleny v cenných borových porostech.

„Naším dlouhodobým cílem je v místech, kde jsou nepůvodní kulturní smrčiny, změnit složení zdejšího lesa tak, aby co nejvíce odpovídalo přírodní skladbě, kde by mělo být mnohem více buků, jedlí a javorů. Citlivě vybrané a šetrně pokácené smrky tak mohou paradoxně pomoci i zdejší přírodě, protože uvolní prostor pro přirozenou obnovu původními druhy stromů. Neodvětvené pokácené stromy mohou tvořit mechanickou bariéru proti okusu zvěří a usnadní tak uchycení mladých semenáčků,“ vysvětlil Petr Šaj ze Správy CHKO Jeseníky.

Přírodní rezervace je rozdělena na tři zóny. V oblasti A nejsou povoleny žádné zásahy, v zóně B je stanoveno osm podmínek. Všechno dřevo také musí zůstat na místě k zetlení.

Obdobný spor jako na Suchém vrchu vedou ekologické organizace také v Národní přírodní rezervaci Rejvíz.

Problémy s kůrovcem jsou jedním z projevů změny klimatu. Například v loňském roce bylo v Moravskoslezském kraji, kam rezervace Suchý vrch spadá, v průměru o jeden a půl stupně tepleji a zároveň spadlo o pětinu méně srážek, než je dlouhodobý průměr. Kvůli vedru, suchu a škůdcům masivně hynou lesy v celé republice.