Expozice, která má pětkrát větší plochu než dosud, mapuje historii výroby tvarůžků od nejstarších pramenů až po současnost.

Hlavní myšlenkou bylo představit návštěvníkům příběh tvarohu, jenž se mění ve tvarůžky.

Práce na novém muzeu tvarůžků v Lošticích trvala více než dva roky.

Rozsáhlá expozice má přiblížit vývoj výroby sýru od počátku po současnost. Návštěvníci si mohou prohlédnout dochované předměty, určené k výrobě pochoutky.

Nové Muzeum Olomouckých tvarůžků v Lošticích

ODSTŘEDIVKA. Původně se mléko nechávalo stát několik dní v hrncích a když smetana vystoupala nahoru, opatrně se sbírala. Více smetany dokázala získat odstředivka (na snímku), odstředěné mléko se pak používalo na výrobu tvarohu pro tvarůžkáře.

Nové Muzeum Olomouckých tvarůžků v Lošticích

RUČNĚ I MLÝNEM. Nejtěžší práce při výrobě tvarůžků spočívala v hnětení tvarohu rukama v trokách nebo bosýma čistýma nohama v nízkých sudech. Práci usnadnily různé mlýny na tvaroh, kam patřil i dřevěný mlýn (na snímku) Leonarda Zelinky z Topolan.

Nové Muzeum Olomouckých tvarůžků v Lošticích

POMOCNÍCI. Tvarůžky původně vyráběly ženy „pleskačky", které sýry formovaly pleskáním v rukou. Dobrá pleskačka vyrobila za den 50 až 70 kop (6 tisíc kusů tvarůžků). S pomocí dřevěných klapaček (na snímku) se pak dařilo vyrobit 150 kop denně.

Nové Muzeum Olomouckých tvarůžků v Lošticích

V KUCHYNI. S výrobou tvarůžků v Lošticích začal v roce 1876 Josef Wessels, syn punčochářského mistra z Loštic. Tamní výstava přibližuje životní osudy tohoto rodu, nabízí také pohled do autentické pracovny, kuchyně (na snímku) a dílny.

Nové Muzeum Olomouckých tvarůžků v Lošticích

OTEVŘENO. Muzeum, které nabízí pohled také na elektřinou poháněné stroje (na snímku), je otevřeno denně od devíti do 17.30. Plné vstupné stojí padesát korun, zlevněné třicet korun a rodina zaplatí devadesát korun. Na prohlídku by si zájemci měli vyhradit hodinu.