Tvrz v Nemili je velmi nenápadná. Na první pohled připomíná běžné venkovské stavení, už při vstupu do interiéru se ale dojem změní. Zachovala si totiž renesanční jádro a také například štukovou ornamentální výzdobu nebo zbytky renesančních omítek.

„Je to velmi dobře dochovaný příklad obydlí drobné šlechty z přelomu 16. a 17. století s řadou původních architektonických konstrukcí a prvků,“ uvedla Lucie Drábková z Národního památkového ústavu v Olomouci.

Obdélníkovou tvrz nechal v roce 1620 přestavět z původní středověké stavby Kryštof starší Huberck z Belnsdorfu (dnešního Jindřichova u Osoblahy). Jeho erb dodnes zdobí štít budovy. Ta byla v 19. století přestavěna na hospodářskou usedlost, horní část stavby je dnes upravena k bydlení.

Součástí tvrze býval i hospodářský dvůr, na jehož místě je dnes zahrada. I tento pozemek měl být původně památkově chráněn, protože zřejmě ukrývá cenné archeologické nálezy.

„Majitelé domu s tím ale nesouhlasili, protože na pozemku chtějí stavět. Ministerstvo kultury nakonec zahradu památkou neprohlásilo Případné stavbě ale musí archeologický průzkum předcházet,“ ujistila Lucie Drábková.

Občanského sdružení Tvrz Nemile u Zábřeha, jehož členem je i syn majitelů, bude žádat památkáře o dotace na opravu střechy a na zajištění statiky. „Náklady odhadujeme asi na jeden a půl milionu korun. Práce je ale v domě daleko víc, protože to byla ve skutečnosti už ruina. Chceme opravit renesanční dlažbu a také vrátit domu původní první patro,“ řekl předseda sdružení Jaromír Schoffer.

Do seznamu památek se dostala také hrobka rodiny Latzelů z druhé poloviny 19. století, která stojí u hřbitovní zdi v Bernarticích u Javorníka. Cenná je nejen novorenesanční architekturou, ale také tím, že připomíná jednoho z průkopníků průmyslového rozvoje na Jesenicku. Josef Latzel a jeho rodina byli majitelé zámků v Tomíkovicích u Žulové, v Červené Vodě, Horních Heřmanicích a Vápenné a provozovali řadu podniků v regionu.

„Hrobka se dochovala v téměř autentické podobě. Je postavena z cihel z Latzelových cihelen. Zdobí ji kamenné desky z unikátních slezských mramorů,“ zdůvodnila památkovou ochranu Lucie Drábková.