Firma VE Kobylá nad Vidnavkou hodlá v blízkosti dvou stávajících větrných elektráren na katastru obce postavit další dvě. Výkonnější a také dvě výrazně vyšší. Zatímco novější ze stávajících věží měří 150 metrů, celková výška plánovaných má být 230 metrů.

Záměr v uplynulých týdnech prošel zjišťovacím řízením. V rámci něj se k záměru vyjádřilo sedm institucí. Krajský úřad, Olomoucký kraj, Česká inspekce životního prostředí a Krajská hygienická stanice a obec Kobylá nad Vidnavkou neměly k záměru zásadní připomínky. Sousední Velká Kraš nejprve požadovala podrobné posouzení vlivu záměru na životní prostředí kvůli obavám z hluku a narušení krajinného rázu, následně však svůj názor přehodnotila.

„Z pohledu vlivů na krajinný ráz lze sice konstatovat významný, nicméně únosný zásah, a to i s ohledem na stávající větrné elektrárny,“ uvedla v doplněném vyjádření.

Větrné elekrárny na katastru Kobylé nad Vidnavkou.
Jesenicko jako elektrárna severu? Přibýt mají další větrníky a solární parky

Úředníci odboru životního prostředí Městského úřadu Jeseník poukázali, že záměrem budou silně ovlivněny estetické hodnoty, měřítko krajiny a harmonické vztahy v ní.

„Jedná se o objekty větrných elektráren takových dimenzí (celková výška 230 metrů, pro představu vysílač na Pradědu měří 121 metrů), které nemohou v prostředí místní krajiny korespondovat s harmonickým měřítkem ani nemohou zapadnout do místních harmonických vztahů. Ochrana krajinného rázu (…) de facto výstavbu takových objektů dokonce snad ani neumožňuje. Vzhledem k objektivní celospolečenské potřebě takových zařízení (rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zabezpečení distribuce zdrojů energie) je nutno stanovit specifické metodické postupy pro takové objekty,“ stojí ve vyjádření Městského úřadu v Jeseníku.

Podle úřadu by měl být posouzen vliv záměru na životní prostředí v rámci procesu EIA, kde by měly být vzaty v úvahu i varianty s nižšími elektrárnami, které budou stejně vysoké jako ty současné.

Největším problémem je výška

K záměru se vyjádřil rovněž spolek Silezika. Za největší problém považuje výšku elektráren. Poukázal na to, že aktualizovaná územní studie větrných elektráren na území kraje uvádí jako jejich standardní celkovou výšku zhruba sto padesát metrů.

„O této velikosti větrných elektráren ve vnitrozemských obydlených lokalitách panuje určitý konsenzus, co dosvědčují i další plánované instalace na území Olomouckého kraje, například v Jívové, Drahanech, Malhoticích a tak dále. Tomuto parametru odpovídá i stávající, nedávno instalovaná větrná elektrána v katastrálním území Kobylá nad Vidnavkou, o které víme, že nekoliduje s životními nároky chráněných druhů letounů a nestává se absolutní krajinnou dominantou,“ stojí ve vyjádření spolku.

Nová dominanta Rychlebských hor?

Turbína o víc než polovinu vyšší je podle jeho názoru vhodná pro pobřežní realizace a její umístění ve vnitrozemské obydlené a rekreačně využívané lokalitě je těžko myslitelné. „Jednalo by se zřejmě o zdaleka největší jednotlivé větrné elektrárny v Olomouckém kraji. Technické zařízení viditelné v širokém rádiusu by se stalo novou technickou dominantou malebné krajiny Rychlebských hor,“ uvedl spolek.

Krajský úřad se v reakci na připomínky spolku odkázal na studii, která posuzuje vliv záměru na krajinný ráz. „Vliv větrných elektráren na krajinný ráz nelze nikdy zcela vyloučit. Je možno konstatovat, že navrhované záměry představují rušivé zásahy do zákonných kritérií a do znaků jednotlivých charakteristik krajinného rázu a tyto zásahy jsou hodnoceny v některých charakteristikách až na úroveň silný. Silně ovlivněny budou zejména estetické hodnoty, harmonické měřítko krajiny a harmonické vztahy v krajině. Realizace předmětného záměru však nevnese do předmětného území stírající vliv na krajinný ráz dotčeného území,“ citoval krajský úřad studii.

Instalace jeřábu, který je nutný k montáži elektrárny u Kobylé nad Vidnávkou
Na Jesenicku roste nová větrná elektrárna

Proti rozhodnutí úřadu se lze odvolat na ministerstvo životního prostředí. Spolek Silezika to však v plánu nemá. „Ptal jsme se zkušenějších kolegů z ekologických organizací a říkali, že to nemá význam. Podle novely energetického zákona je možné postavit větrníky i bez změny územního plánu. Říkají, že je to zbytečné, že záměr investor určitě protlačí,“ řekl předseda spolku Juraj Grňo.

Konsorcium investorů chce na území čtyř na Jesenicku obcí vybudovat až dvanáct větrných a dvě fotovoltaické elektrárny. Samosprávy některých obcí nejsou proti, jinde záměr odmítli místní obyvatelé v referendu.