Potvrdili tak verdikt komise, která v konkurzu vybírala ze čtyř uchazečů. Dva byli ze Šumperka, jeden ze Sobotína, další z Olomouce.

Dosavadní ředitel Vladimír Vlček odešel k 31. lednu do důchodu.

Osmačtyřicetiletý Milan Maceček učí na šumperském gymnáziu od roku 1995. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Ostravě a do Šumperka se přiženil ze Vsetína. Ze svých oborů má blíž k biologii, jeho koníčkem je ornitologie.

Měl jste proti jiným uchazečům nějakou výhodu?
Každý jsme museli předložit svou koncepci školy. Mojí výhodou je, že dobře znám její fungování, lidi i slabiny. Při tvorbě koncepce mi pomohlo i to, že jsem na UP Olomouc absolvoval dvouletý obor školský management určený pro vedoucí pracovníky ve školství.

Co jste ve své koncepci nabídl?
Hledal jsem rovnováhu mezi zachováním kontinuity a nutností změn. Ty škola potřebuje, protože v posledních letech jsme jeli trochu na setrvačnost. To ale zdaleka neznamená, že bylo všechno špatně. Například jsme už dlouho nabízeli volitelnost předmětů v posledních ročnících, s níž se jinde teprve začíná, a také volnost ve výběru druhých cizích jazyků. Nabízíme řadu doplňkových aktivit, jako například týdenní sportovní kurzy, jen se s nimi moc nechlubíme. Bereme je jako samozřejmost.

Jaké hlavní změny škola podle vás potřebuje?
Je třeba zlepšit komunikaci mezi učiteli a vedením, mezi školou, žáky a rodiči. Chci nastartovat spolupráci s vedením města. Budu se víc věnovat podpoře výuky, což tu chybělo. Je třeba ocenit dobré učitele a s těmi, kteří mají nedostatky, pracovat. Jeden špatný učitel totiž může zmařit pověst celé školy. Větší podporu potřebuje osmileté gymnázium, o které trochu klesá zájem, je nutné víc pracovat s talenty, nabídnout něco víc než jen alternativu základní školy..

A co technický stav školy, který je terčem kritiky?
Škola má novou tělocvičnu, okna a fasádu, teď je třeba se zaměřit na modernizaci dovnitř - na školní pomůcky a učebny. Řešit se musí i havarijní stav podlah, svítidel a odpadů. Ve škole chybí odpočinkový prostor na dobu polední přestávky. Ten by mohl najít místo na půdě, mám představu o místnosti s počítači, stoly, knihovnou a denním tiskem. To vše ale bude stát spoustu peněz a škola má na provoz roční rozpočet jen dva miliony korun. Peníze musíme sehnat jinde, na příklad od sponzorů. Je to velká výzva. Zlepšit se musí také úklid a práce školníků.

Co říkáte petici rodičů, kteří před rokem kritizovali práci ředitele a stav školy a stěžovali si i na krajském úřadu? (kauzu si můžete připomenout ZDE)
Byla to trochu nešťastná kauza, který hodně pokazila renomé školy. Jádro té petice bylo ale pravdivé. S nespokojenými rodiči budu jednat. Všechno ovšem nelze změnit rychle mávnutím proutku. Příkladem jsou kritizované šatny, kde má dnes každá třída zamykatelnou drátěnou kóji. Přebudování celého prostoru a vybavení skříňkami pro každého studenta by stálo jeden a půl milionu. Někde na to budeme muset ušetřit. Prioritou jsou i elektronické čipy na stravování, což se dlouho odkládalo.

Budete jako ředitel dál učit?
Už jen dvě hodiny týdně. Toho jsem litoval nejvíc, když jsem se rozhodoval, jestli do konkurzu jít. Učení mě baví, děti člověka nabíjejí energií, je to pozitivní práce. Teď budu víc pracovat s kolegy než s dětmi. Změny rozvrhů uděláme během jarních prázdnin.