Areál v Nábřežní ulici včetně vybavení nabízela ve výběrovém řízení pražská společnost Knight Frank. Uzávěrka přihlášek vypršela v polovině dubna. Hodnota jesenického výrobního areálu je podle znaleckého posudku 6,2 milionu korun.

„Šestnáctého dubna proběhlo otevírání obálek. K Jeseníku se vážou tři nabídky na nemovitosti, z toho jedna včetně vybavení, a dále tři samostatné nabídky na strojní technologii," sdělila advokátka Miloslava Horská. Ta je insolvenční správkyní zkrachovalého oděvního gigantu OP Prostějov.

Samotná továrna poblíž řeky Bělé je prázdná a působí opuštěným dojmem. „Všechno je tu připravené a zakonzervované. Občas sem jezdí návštěvy na prohlídky areálu. Klid nás tu ale moc netěší, byli bychom rádi, kdyby se to tady rozjelo," řekl Václav Masařík. Je jedním ze čtyř vrátných, kteří jesenický areál hlídají.

Závod, ve kterém výroba skončila téměř na den přesně před dvěma lety, přitom zaměstnával 286 pracovníků.

Jesenická pobočka OP Prostějov vznikla před šedesáti lety. Podle pamětníků to bylo proto, aby se na Jesenicku vyřešila zaměstnanost žen. Byla to protiváha Rudných dolů, které dávaly práci především mužům. I v posledních letech tvořily drtivou většinu zaměstnanců ženy. Závod dával práci především lidem vyučeným v oboru krejčí, u nevyučených to byly šičky.

V závodě se v pásové výrobě vyráběly pánské obleky a dámské kostýmy a pláště. „Velká část zaměstnanců jsou lidé přeškolení z řady jiných profesí. Je tu hodně lidí z bývalého Moravolenu, který před časem skončil," uvedl před uzavřením závodu jeho tehdejší ředitel Jindřich Koryčan.

Asi polovina pracovníků pobočky žila přímo v Jeseníku, druhá polovina dojížděla z celého regionu. Mnozí z nich se přímo pro závod vyučili a pracovali v něm desítky let.

„Člověk tady prožil čtyřicet let a to nejde hodit za hlavu. Podnik mi přirostl k srdci. Já mám naštěstí částečný invalidní důchod a čtyři roky do důchodu, ale co ti ostatní?" řekla při poslední směně jedna ze zaměstnankyň, která se představila jako Marie.