Prostranství u hlavní brány šumperského hřbitova je jakousi posmrtnou galerií nejvýznamnějších šumperských rodů.

Honosné hroby zde mají například Karl Chiari nebo Eduard Oberleithner.

Tito podnikatelé a poslanci patřili v druhé polovině 19. století k městské smetánce.

Významní šumperští měšťané byli příslušníky německé národnosti, jíž se po roce 1945 týkal odsun. Přesto jsou některé hroby stále udržované.

„Některé jsou města, některé soukromých osob. Záleží vždycky hrob od hrobu,“ poznamenala Jana Kozáková ze správy hřbitova.

Na hřbitově v Zábřehu jsou pochování dva významní odbojáři: Jan Háječek a Jaroslav Tůma. O místo jejich posledního odpočinku se stará místní samospráva. „Nedávno zde byl například vyměněn poškozený sokl,“ řekla mluvčí města Zábřehu Lucie Mahdalová.

Nejznámější jesenický rodák Vincenz Priessnitz odpočívá s manželkou Žofií a dcerou Karolínou v kapli nedaleko lázní, které založil. Objekt patří lázním, které o něj i pečují.

„Kaple má svého správce, který se o ni stará, uklízí ji a pořádá v ní prohlídky,“ shrnula Renata Frančáková z Priessnitzových léčebných lázní.

Některé hroby slavných

Rudolf Dvořák (1861 – 1919), Zábřeh
Od roku 1908 byl druhým ředitelem gymnázia v Zábřehu. Je autorem pětisvazkových Dějin Moravy, v Zábřehu publikoval dějepisné učebnice pro studenty gymnázií. Zemřel na nákazu tyfem. Jeho náhrobek patří na zábřežském hřbitově k nejvýpravnějším

Rudolf Dvořák (1861-1919), Zábřeh. Od roku 1908 byl druhým ředitelem gymnázia v Zábřehu. Je autorem pětisvazkových Dějin Moravy, v Zábřehu publikoval dějepisné učebnice pro studenty gymnázií. Zemřel na nákazu tyfem.

Vincenz Priessnitz (1799 – 1851), Jeseník
Nejslavnější jesenický rodák, zakladatel moderní vodoléčby a zdejších lázní. Prosazoval léčbu prací, čerstvým vzduchem a čistou vodou. Léčbu u něj podstoupila řada známých osobností, například Nikolaj Vasilijevič Gogol. Je autorem řady léčebných terapií, pojmenován je po něm například Priessnitzův obklad. O jeho životě a díle bylo napsáno přes čtyři sta knih. Jeho odkaz je živý rovněž v německojazyčném prostředí. Je pohřben v kapli na lázeňském vrchu spolu s manželkou Žofií a dcerou Karolínou

Vincenz Priessnitz (1799–1851), Jeseník. Nejslavnější jesenický rodák, zakladatel moderní vodoléčby a zdejších lázní. Je pohřben v kapli na lázeňském vrchu spolu s manželkou Žofií a dcerou Karolínou.

Jan Háječek (1912 – 1944) a Jaroslav Tůma (1919 – 1944), Zábřeh
Jan Háječek i Jaroslav Tůma se za druhé světové války zapojili do ilegální organizace Národní sdružení československých vlastenců. Po prozrazení organizace v roce 1944 unikli zatčení a skrývali se. Jan Háječek se stal velitelem partyzánů v lokalitě Drozdovská Pila. V září 1944 skupinu obklíčilo protipartyzánské komando, Jan Háječek při ústupu padl. Jaroslav Tůma byl zastaven hlídkou gestapa. Při přestřelce se Tůma sám zastřelil. Společný hrob mají na zábřežském hřbitově

Jan Háječek (1912–1944) a Jaroslav Tůma (1919–1944), ZábřehJan Háječek i Jaroslav Tůma se za druhé světové války zapojili do ilegální organizace Národní sdružení československých vlastenců. Po prozrazení organizace v roce 1944 unikli zatčení a skrývali se

Karl Chiari (1849 – 1912), Šumperk
Průmyslník a politik žijící v Šumperku. Řídil zde textilní továrnu rodu Oberleithnerů. Ve městě vystavěl jeden z nejhonosnějších paláců, takzvaný Pavlínin dvůr, dnes sídlo muzea. Patřil mu i hanušovický pivovar. Čtrnáct let byl poslancem říšské rady, v roce 1908 byl povýšen do šlechtického stavu. Zemřel při honu ve Vysokých Taurách. Hrobka jeho rodu na šumperském hřbitově vyniká zachovalou mozaikou v kopuli

Karl Chiari (1849 – 1912), Šumperk. Průmyslník a politik žijící v Šumperku. Řídil zde textilní továrnu rodu Oberleithnerů. Patřil mu i hanušovický pivovar.  Hrobka jeho rodu na šumperském hřbitově vyniká zachovalou mozaikou v kopuli.

Eduard Oberleithner (1813 – 1892), Šumperk
Od mládí pracoval v manufaktuře svého otce, po jeho smrti převzal vedení rodinné firmy. Spolu s bratrem založili mechanickou přádelnu v Hanušovicích. Technickým rozvojem a kvalitou se podnik stal jedním z nejvýznamnějších plátenických závodů v rakouské monarchii. Za vynikající výsledky byl v roce 1873 povýšen do šlechtického stavu. Byl rovněž poslancem Říšské rady a Moravského zemského sněmu

Eduard Oberleithner (1813 – 1892), Šumperk. Spolu s bratrem založili mechanickou přádelnu v Hanušovicích. Technickým rozvojem a kvalitou se podnik stal jedním z nejvýznamnějších plátenických závodů v rakouské monarchii.