„Syn je vyučený prodavač, ale práci zatím nesehnal, alespoň ne takovou, za kterou by dostal normálně zaplaceno. Že by začal samostatně žít a třeba si sehnal vlastní bydlení, je fikce, zatím je odkázaný na nás, rodiče,“ řekla paní Jitka ze Šumperka, jejíž syn školní docházku ukončil v červnu.

Podle Anny Mackové, která se na šumperském úřadu práce zabývá poradenstvím, bývá u mladých lidí problémem chybějící praxe. I když se někdy volná místa v jejich oboru v nabídce objeví, zaměstnavatelé volí uchazeče se zkušenostmi.

„Dlouhodobě monitorujeme na Šumpersku střední školy i učiliště z hlediska zaměstnávání jejich absolventů. Ředitelům tak poskytujeme zpětnou vazbu, podle které mohou upravit zaměření oboru nebo počet tříd. Zatím minimum absolventů registrujeme ze střední zdravotnické školy, ale i gymnázií, odkud ale většina dětí ve studiu pokračuje na vysoké škole. Horší je situace například u oborů, které jsou zaměřeny na zemědělství nebo administrativní činnosti,“ vysvětlila Anna Macková.

Skupinou, která má na trhu práce velmi omezené šance, jsou děti, které školní docházku ukončí po základní škole. V posledních letech ale mezi nezaměstnanými přibývá vysokoškoláků, nyní je jich na Úřadu práce Šumperk zaregistrováno více než pět desítek.

„Vysokoškoláci zpravidla dlouho v naší evidenci nebývají. Pokud ano, jedná se o ty, které vystudovali velmi specifický obor, pro který na Šumpersku nemají uplatnění a nejsou ochotni se stěhovat,“ dodala Macková.

Pro absolventy, kterým chybí zmíněná praxe, úřad práce připravuje několik programů, které se označují jako nespecifická rekvalifikace. Několik měsíců pobírají podporu v nezaměstnanosti, ale přitom pracují v oboru, který vystudovali a nabírají tak potřebné praktické dovednosti.

„Program bývá velmi úspěšný, pokud jsou absolventi šikovní, často je zaměstnavatel přijme do pracovního poměru, případně je někam doporučí,“ konstatovala poradkyně.