Větrnou elektrárnu na vyvýšenině nad Velkou Kraší postavila dánská firma Vestas v roce 1994.

Třiceti­metrová věž s lopatkami nese jméno Marie podle zářijového svátku, na který byla spuštěna.

„V současnosti nám do rozpočtu po odečtení pojištění, revizí a spotřeby elektřiny dává ročně půl milionu korun," vypočítala starostka Velké Kraše Vlasta Kočí.

Jenže tento přínos byl vykoupen bezmála dvěma desetiletiletími dluhů, problémů a utahování opasků. Na stavbu elektrárny za více než deset milionů korun obec získala čtyřiapůlmilionovou dotaci od Státního fondu životního prostředí a půjčku od stejné instituce ve srovnatelné výši. Zbytek nákladů kryla úvěrem.

Jenže plán, že bude výdělkem z vyrobené elektřiny hradit splátky a ještě jí část peněz zbyde, ztroskotal.

„Podle původní dohody nám ministerstvo životního prostředí slíbilo, že dostaneme tři koruny za vyrobenou kilowatthodinu. Nakonec to bylo jen osmdesát haléřů," vysvětlil v minulosti Ladislav Šuška, který za projektem v roce 1994 jako starosta Kraše stál.

Obec milionové závazky nesplácela, ty tak narostly o další miliony korun na penále. Samospráva navíc kvůli dluhům neměla více než deset let šanci získat státní dotaci či půjčku. U bank měla též zastavený majetek včetně budovy obecního úřadu či samotné elektrárny.

Větrná elektrárna ve Velké Kraši v červnu 2016.Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek

Poruchy se vyhýbají, zloděj a blesk ne

Vytrvalým úsilím se následujícím politickým reprezentacím podařilo obec z tíživé situace vysvobodit. Státní fond jí například nakonec odpustil vyměřené penále.

„Několikrát jsme byli na Státním fondu a snažili jsme se z té situace dostat. Nevznikla naší vinou," poznamenala starostka Kočí.

Situaci napomohl stabilizovat i příznivý vývoj výkupních cen elektřiny. V roce 2003 je stát zvýšil na tři koruny za kilowatthodinu, v současnosti se pohybují ještě o osmdesát haléřů výše.

Elektrárně se také v poslední době vyhýbají poruchy. V minulosti do ní však dvakrát udeřil blesk a v roce 2001 ji vyřadil z provozu zloděj, který jí ukradl transformátor.

Se stářím dvaadvaceti let je elektrárna ve Velké Kraši babičkou. Fungovat může zhruba ještě čtyři roky.

V minulosti se v obci objevilo několik zájemců o zbudování větrného parku.

„Kdyby ho tu někdo chtěl udělat, zastupitelstvo ani místní by s tím neměli problém. Ale že bychom jako samospráva znovu takto investovali, to si nemyslím. Podle mého soudu existují jiné provozy, které by nám vydělávaly," uzavřela starostka Vlasta Kočí.

Tři nej větrné elektrárny ve Velké KrašiJe jednou z nejstarších v České republice. Starší je pouze elektrárna nad Mladoňovem na Šumpersku. Větrník v Kraši byl dán do provozu v roce 1994 stejně jako farma v Ostružné a vrtule na Hostýně.

S výkonem 0,225 megawattu patří v Česku k větrným elektrárnám s nejnižším výkonem. Menší má pouze elektrárna v Protivanově na Prostějovsku.

Je také první větrnou elektrárnou, kterou vlastnila obec. I nyní by se dala taková zařízení spočítat na prstech jedné ruky. Od roku 2003 mají větrnou elektrárnu například Jindřichovice pod Smrkem na Liberecku.