Například v Šumperku sice platí obecně závazná vyhláška, která stanoví počet heren na území města a nové již vznikat nemohou, problémem jsou ale právě zmíněné videoterminály. A těch je v Šumperku podle informace z ministerstva financí skoro dvě stě a přibývají další.

Jedná se o modernější přístroje než klasické výherní automaty a k jejich provozování stačí pouze souhlas ministerstva financí, nikoliv obcí. Obce totiž nejsou účastníky povolovacího řízení. Právě to měla novela loterijního zákona změnit, počítala s posílením pravomocí obcí a více transparentnější měly být také odvody zisků.

„Od novely loterijního zákona jsme očekávali finanční přínos, věřím tomu, že se do sněmovny ještě přepracovaná verze vrátí. Klasické výherní stroje jsou nyní na ústupu a nahrazují je modernější videoterminály, z nich žádné výnosy do rozpočtu města nejdou. Před časem jsme oslovili majitele videoterminálů, zda jsou ochotni ze zisku městu přispívat, ze dvou desítek kladně zareagovali pouze dva, ostatní buď odmítli nebo na naši žádost nereagovali vůbec,“ řekl starosta Mohelnice Zdeněk Jirásko.

Do týmu, který novelu loterijního zákona zpracoval a předložil poslanecké sněmovně, patří bývalý poslanec za ČSSD Pavel Němec z Mohelnice. Především nesouhlasí s Klausovou námitkou, že schválení novely loterijního zákona by vedlo k posílení korupce na radnicích.

„Vetování zákona pro mě bylo překvapující, vzhledem k tomu, že novelu silnou většinou schválila dolní i horní komora parlamentu. Především je zarážející odůvodnění veta možnou korupcí. Když radnice vymezí, kde terminály být nesmějí, tak tam nebudou. To je zcela transparentní,“ uvedl Pavel Němec.

V republice je nyní provozováno přibližně 40 tisíc videoterminálů, což je podle Pavla Němce velmi vysoké číslo.

„Bohužel, další podoba novely loterijního zákona musí projít celým schvalovacím procesem, což není otázka krátké doby. Věřím, že do schvalování procesu obce podaří prosadit, v evropských zemích je taková praxe běžná,“ dodal Němec.

Podnikatelům, kteří chtějí vydělávat na hazardu, nyní stále stačí předložit příslušné doklady a ministerstvo financí jim zpravidla vyhoví. Jediným vstřícným krokem ze strany ministerstva vůči nespokojeným obcím je vyžádání čestného prohlášení, že žadatel získá od obce souhlas.

Povolení ministerstva se vztahuje vždy na jednotlivý přístroj.