V doprovodu ředitele věznice Vladimíra Langa a generálního ředitele Vězeňské služby Luďka Kuly se prošla také po hradbách mezi strážními věžemi a v kostele si prohlédla výstavku k historii věznice, kde je ve vitríně vystaveno i lano, po němž v roce 2000 uprchl Jiří Kajínek.

„Využila jsem své cesty na severní Moravu a vydala se na Mírov, protože má unikátní truhlářskou dílna. Velká část institucí z oblasti justice má nábytek právě odtud. Zaměstnávání vězňů je třeba zvýšit, je to velmi výhodné pro stát. Zvažuji dokonce návrh, aby vězňům byla uložena pracovní povinnost,“ řekla Kovářová a dodala, že Mírov ji zajímal i díky své proslulosti.

Při hledání nových pracovních míst pro odsouzené je třeba podle ministryně využít zkušenosti ze zahraničí, kde vězni nacházejí uplatnění nejen ve výrobě přímo ve věznicích, ale na příklad i při úklidu veřejných prostranství obcí.

České věznice trápí podle ministryně také přeplněnost, jejich kapacita je překročena o 14 procent, situace je z části dána tím, že pozdní nástup k výkonu trestu je od ledna nově trestným činem. Situaci by mohl podle slov Daniely Kovářové ulehčit projekt domácího vězení, který Vězeňská služba zahájí v příštím roce.

„Je to nový druh trestu, který zavedla novela trestního řádu. Trest domácího vězení bude ukládán vybranému typu odsouzených, kteří budou mít zájem chodit do práce a nebudou chtít být ve výkonu trestu. Na ruce či noze budou mít náramek spojený s nějakým čidlem umístěným v jejich bydlišti. Tím bude kontrolován jejich pohyb,“ objasnila novinku ministryně spravedlnosti.

Vězňů, kteří míří na Mírov, se taková možnost netýká, protože mírovský hrad patří k nejtěžším věznicím u nás. Trest si tu v současnosti trest odpykává 380 vězňů, z toho sedm na doživotí. Věznicí je hrad už od roku 1858.