Na každé nesmí chybět kříž, písmena alfa a omega a letopočet. Další zdobení už záleží na přání zákazníků, kterými jsou především farnosti.

„Máme vlastní internetový obchod, kde si mohou zákazníci vybrat asi z dvaceti vzorů a několika velikostí. Hotové svíce rozesíláme poštou ve speciálních krabicích vystlaných pěnovou hmotou. Posíláme je i na Slovensko. Opozdilcům vyrobíme paškál i v týdnu před Velikonocemi, ale to už si ji musí vyzvednout osobně,“ řekla vedoucí dílny Eva Vařeková.

Palonínská dílna je u nás jediná, která používá žluté svíce s příměsí včelího vosku. Ze stejného vosku jsou i tenké barevné pláty, z nichž zdejší výtvarnice vyřezávají složité ozdoby. Ke svíci je pak stačí jen přitlačit.

Nad pracovními stoly se tu sklání pět žen, s přípravou paškálů se základním vzorem začínají už v lednu, dozdobí je pak už podle zadání té které farnosti.  Největší a nejsložitěji zdobený paškál přijde na 2 600 korun. Malé farnosti, kde není moc obřadů, může vydržet i tři roky; stačí jen vyměnit číslici v letopočtu.

Nové paškály se v kostelech zapalují na Bílou sobotu večer při obřadu svěcení ohně. „Pak neseme paškál v průvodu do setmělého kostela a lidé i od něj zapalují svoje malé svíčky. Skládají přitom znovu křestní slib,“ popsala Eva Vařeková obřad tak, jak probíhá v jejím rodném Bouzově.

Slovo paškál pochází z hebrejského slova pascha, které znamená oslavu velké noci, kdy byli Židé vyvedeni z Egypta. Velikonoční svíce symbolizuje Krista vstalého z mrtvých. Během roku se paškál zapaluje při křtech a pohřbech.