„Žádáme, aby se radnice začala problémem zabývat a v lokalitě omezila nálety a hnízdění holubů. Situace je v Gagarinově ulici kritická, protože holubi se zde již zabydleli. Znečišťují a devastují okna, parapety a balkóny, lidé si nemohou ven pověsit prádlo, trus je všude. Jedná se o nálety desítek holubů, je to velmi početné hejno a často se stane, že otevřeným oknem vletí až do bytu. Je běžné, že na parapetu sedí osm holubů, kteří dělají hluk, nejsou vůbec plaší. Zkoušeli jsme zábrany ze sítí, ale holubi je překonají. Lidí mají obavy pouštět na balkóny děti, obávají se přenosu nemocí. Když vše uklidíme, každá volná plocha je po několika dnech opět plná výkalů, v okolí se válejí i mrtví nebo umírající ptáci,“ popsal Milan Kajnar z petičního výboru.

Peticí se již zabývala Rada města Šumperka, která si vyžádala zprávu od hygieniků. Ti by měli posoudit, zda je holubí populace osídlující Gagarinovu ulici natolik přemnožená a obtěžující, že by vlastníci objektů měli situaci řešit.

„Stanovisko hygieniků bude pro nás rozhodující, ovšem případné řešení bude v kompetenci vlastníků domů. V Gagarinově ulici jsou některé objekty v majetku města, jedná se například o azylový dům pro matky s dětmi nebo dům s pečovatelskou službou, další domy jsou ovšem v soukromém vlastnictví,“ sdělil tajemník šumperské radnice Petr Holub.

Podle šumperského ornitologoga Petra Šaje holubi představují velký problém pro řadu měst především v historických centrech, kde se jejich trus podepisuje na stavu historických objektů. Eliminovat holubí populaci se ovšem daří velmi obtížně.

„Holub je filantropní druh, který žije v blízkosti lidských obydlí. Města ke snižování jejich populace přistupují různě, zatím se ukázalo, že nejúčinnějším způsobem je jejich odchyt a pak následná likvidace plynem, což ovšem musí provést autorizovaná deratizérská firma,“ vysvětlil Petr Šaj.

Holubi nemají ve městech přirozeného predátora, některé radnice se proto pokoušejí vysadit sokola stěhovavého. Pro dravce se mohou ročně stát potravou téměř dvě stovky holubů.

Holub domácí se vyvinul do své dnešní podobu z holuba skalního. Postupným křížením vznikla jeho dnešní zdivočelá forma žijící ve městech. Kromě toho, že ptáci poškozují omítky a fasády domů, škodí i zemědělcům, kterým na čerstvě osetých polích vyzobávají zrna.

Bezprostřední blízkost pole je patrně také důvodem, proč se početné hejno holubů zabydlelo v Gagarinově ulici.

Holub je býložravec, nejčastěji se živí luštěninami, obilninami, různými semeny, oříšky, žaludy, travinami i lesními plody. Ve svých hnízdištích tvoří velké kolonie, které jsou ovládány několika vůdčími samci. Mláďata se rodí z vajíček asi po osmnácti dnech.