Možné zdravotní dopady jsou jedním z rizik, o nich se v souvislosti se zaváděním 5G sítí hovoří. Právě okolo nich se mezi částí obyvatel Jeseníku rozhořela diskuse. V otevřeném dopise zastupitelům na ně poukázala i Dagmar Baránková.

„Osobně se domnívám, že sítě 5G škodí a budou škodit tím více, čím více se budou používat. Prohledala jsem internet, pročetla desítky textů hovořící pro i proti. A zjistila jsem, že ani erudovaní odborníci nejsou schopni doložit, co z dlouhodobého hlediska tyto frekvence s živými organismy udělají, byť o jejich škodlivosti nepochybují. Shodují se však aspoň v tom, že další zvýšení elektrosmogu není v souladu s životem,“ stojí v dopise.

O vlnách a pásmech

Debata se týká působení takzvaných milimetrových vln, které by vyzařovala zařízení pracující na frekvencích v řádu třiceti až tří set gigaherz. Pro 5G sítě v Evropě je schválené pásmo okolo 25 gigaherz. Jedná se o vysoká pásma, která jsou dnes prakticky nevyužitá a umožní velmi rychlý přenos dat.

Záření o tak vysoké frekvenci však obyvatelé Jeseníku vystaveni nebudou. Při testování se počítá s kmitočty, které byly dosud využívané pro televizní vysílání, nebo jsou podobné těm, pomocí kterých se přenáší data bezdrátovou technologií Wi-Fi.

„Z pohledu testování 5G uvažujeme samozřejmě podle konkrétního řešení o frekvencích v rozsahu od 700 do 3700 megaherz. Jde o existující a už využívané frekvence a případně nové příděly,“ sdělil Ondřej Luštinec, mluvčí firmy Vodafone, která síť pro testování ve městě vybuduje. Dodal, že přechodem na novou generaci sítí se z fyzikálního a ani ze zdravotního hlediska nic nemění.

Na již prověřených frekvencích by ostatně měly být sítě páté generace vybudovány v celém Česku. Komerčním operátorům je v nejbližší době nabídne v aukci Český telekomunikační úřad.

Co na to odborník?

Že se s příchodem 5G sítí z pohledu vystavení lidí elektromagnetickému záření prozatím nic nezmění, potvrdil i Lukáš Jelínek z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

„Změna proběhne především na datové vrstvě. Na fyzické vrstvě vysílač – anténa - vyzařované elektromagnetické pole se bude ještě dlouhou dobu používat technologie čtvrté generace,“ sdělil.

„Co se týče rastrovaných svazků, které se plánují provozovat v pásmech nad dvacet gigaherz, to je vzdálená budoucnost téměř jistě přesahující dva roky. V současné době není žádná ekonomická poptávka po jejich nasazení. Jsou extrémně drahé a nejsou rozšířeny uživatelské terminály schopné je využít,“ dodal Lukáš Jelínek.

Vyšší rychlost a nižší odezva

I vysílače 5G sítí na již prověřených frekvencích budou mít podobný výkon, jako současné mobilní vysílače. To jsou řádově desítky až stovky wattů, což odpovídá výkonu klasických žárovek. Oproti tomu televizní signál z vysílače Praděd je šířen výkonem sto tisíc wattů. Vysílač se přitom nachází v nejpřísněji chráněné oblasti Jeseníků.

5G sítě umožní rapidní zvýšení přenosové rychlosti dat a mnohem nižší odezvu. To má umožnit zejména rozvoj takzvaného internetu věcí. V současnosti 5G sítě fungují poměrně krátkou dobu v několika státech světa, očekává se však jejich rychlý nástup. V Jeseníku se bude využitelnost této technologie testovat například v oblasti školství nebo průmyslu.